Bylo to před lety, když jsem obdržel dopis od nadace „Hodní lidé“, ve kterém jsem byl žádán o peníze. Nadace mi vysvětlovala, že utrpení lidí světa je veliké, že zajistí zmenšení tohoto nežádoucího stavu a stačí jen přispět. Sáhl jsem tedy do peněženky a poslal jim dvě stě padesát korun. Jsem zaměstnanec a nejsem žádný Gates ani Kellner ani jiný milionář.

Za rok mi nadace „Hodní lidé“ poslala opět žádost a s ní přišla i žádost od nadace „Velmi hodní lidé“. Sáhl jsem opět do peněženky a s vírou „Pomáhej, bude ti pomoženo“ jsem poslal pět set korun, po dvě stě padesáti každé nadaci.

O rok později se na mě obrátily obě a došla i žádost od nadace „Nejhodnější lidé“. Zaplatil jsem sedm set padesát korun a hřál mě pocit, že někde na světě je malý človíček, který díky i mému příspěvku bude mít chvilku co jíst.

Pokud hádáte, že za rok přišly čtyři žádosti, mýlíte se. Přišlo jich deset. Nevěřícně a smutně jsem se díval na obálky ležící na mém stole. Jedna z nadací, a to „Superhodní lidé“, mi žádost poslala na adresu bydliště, na adresu mého rekreačního objektu a dokonce na adresu bývalého bydliště, odkud jsme se odstěhovali před deseti lety. Tuto žádost mi přinesli udivení noví obyvatelé, udivení možná více než já sám. Pochopil jsem, že pro tyto české nadace nejsem dárcem, nejsem hodným člověkem. Jsem jen číslo v jakémsi seznamu, se kterým někdo kupčí a kupčíci si vybírají penízky s drzostí Shylocka a řekli by si asi i o libru masa, kdyby to bylo možné. Je taky pravděpodobné, že se žádný malý človíček za moje peníze nikde na světě nepoměl, za to se poměli ti, co jeho bídy a utrpení využili. Není nic horšího, než zneužívat lidi s dobrou vůlí.

Pokud i tentokráte hádáte, hádáte správně. Všechny žebravé obálky jsem hodil do popelnice. Ušetřených sedm set padesát korun jsem přidal k dalším penězům a došel na poštu zaplatit nedoplatky za elektřinu a plyn, které se za poslední čtyři (údajně regulované) roky pořádně zvedly.

Jen tak závěrem pro srovnání: V USA je dar nadaci odpočitatelnou položkou z daní. Americká vláda se řídí heslem, že daňový poplatník lépe ví, komu pomoci. V USA může být nadace po svém založení první dva roky ve ztrátě, potom musí být zisková, jinak je ze zákona zrušena. Americká vláda ví, že nadace nesmí sloužit ke krácení daní a obcházení daňové povinnosti. V USA by se kupčení se seznamem dárců pokládalo za trestné a by bylo nemožné. Česká republika ale není USA. Už jsem se opět poučil.