Je to již několik dnů, co jsem zaregistroval zprávu, že někteří brněnští obyvatelé vypouštějí své papoušky na mráz, neboť se bojí Evropou obcházejícího strašidla ptačí chřipky. Ta zpráva mne natolik konsternovala, že jsem na ni nejprve ani nedokázal reagovat. Dnes jsem si na to téma promluvil s prodavačkou v jedné z brněnských chovatelských prodejen. Poznamenala, že je to hrozné a že ostatně i oni to již pocítili na zásadním úbytku zájmu o ptactvo. Skutečnost, že zásadně neprodávají ptactvo importované, na tom nic nezměnila. V hluboce ponuré náladě jsem pak kráčel sychravým podvečerem domů a rozjímal o nebetyčnosti lidské hlouposti. Přemýšlel jsem, jak si proboha může někdo myslet, že andulka, kterou má již několik let v kleci, jej může nakazit ptačí chřipkou? Na to snad není třeba škol a důkladného vzdělání v epidemiologii, aby soudný člověk věděl, že by se nejprve musela nějak nakazit...

Od roku 2000 pracuji (s přestávkami) v pomáhajících profesích. Pracoval jsem s problémovou mládeží v diagnostickém ústavu, pracoval jsem se schizofreniky, nyní pracuji s lidmi závislými na alkoholu. Ani jednou jsem mezi svými klienty neobjevil takového hňupa. Soudím, že bych jej neobjevil ani mezi mentálně postiženými. Hlupáci, o nichž píši, nejsou totiž jakkoli postižení – pohybují se v oblasti nevýrazného průměru, nejsou tak ani onak výjimeční, žijí si celkem dobře a nadávají na vše kolem, aniž by přitom měli sebemenší ponětí o opravdovém utrpení či starostech. Klidně usedají do svých aut (často i v zimě obutých do letních pneumatik), ale zvažují, zda koupit či nekoupit hovězí, aby probůh náhodou nechytili „tu nemoc šílených krav“. Poobědvají bůček a zapálí si cigaretku, ale vypustí papouška vstříc nehezké smrti, aby probůh nechytili „tu ptačí chřipku“. Proč? Patrně proto, že lidé mají sklon bát se neznámého, tajuplného nebezpečí. Na autonehodě či infarktu přece nic tajuplného není...

A pokud jsi náhodou ty, milý čtenáři, ze strachu z ptačí chřipky vypustil svého papouška na mráz, pak věz, že tebou hluboce a nelítostně pohrdám a přeji ti celým svým srdcem brzkou, odpornou a co nejvíce bolestivou smrt...