Všechny povolební komentáře jsou po každých volbách plné mýtů, které provázejí naše novodobé volby již z let devadesátých. Mám především na mysli titul „vítěz voleb“. Vítěz voleb není ten, kdo získá více než 50% mandátů. Vítězem voleb není dokonce ani ten, kdo získá nejvíce mandátů. Vítězem voleb je v našich poměrech ten, kdo vytvoří úspěšnou a životaschopnou koalici s dobrými a poctivými partnery, která bude mít více než 50% hlasů. To je vítěz voleb. Z tohoto hlediska žádný vítěz voleb u nás po minulém týdnu není. Mimo těch obcí a měst, kde se již dohodli nebo kde kandidovala pouze jedna strana či uskupení. Ale strany potřebují mít z propagandistických důvodů vítěze voleb za každou cenu a nechápu, proč jim to média berou i s navijákem.

Dalším mýtem jsou ona označování lídrů za kandidáty na starosty (primátory), když se tyto funkce nevolí. Do minulého pátku byl pan Tůma v Praze kandidátem na primátora. Jeho strana získala ve volbách také nejvíce mandátů a nikoho nenapadlo napsat, že „Tůma získal místo primátora“. Neboť uteče zřejmě ještě hodně vody ve Vltavě, než bude mít Praha primátora. Ale volební podvůdek prošel - mnozí voliči si říkali: "Tůma primátor? Toho volím." A my víme, že primátorem může být třeba i někdo jiný, byť bychom si pana Tůmu v té funkci jistě přáli.

Nejhorší jsou komentáře typu, „že volby „zabrzdily reformy“ nebo „zpomalily“ či dokonce „oddálily“ reformy. I tak obvykle výstižný a trefný Aston napsal v nedělním úvodníku, že „senátní volby zůstaly otevřené a je vidět, že tento týden proběhne krutý zápas o voliče, završený druhým kolem, ve kterém půjde o hodně: zdali si voliči skutečně přejí reformy, anebo zda nasypou do reformního stoje písek.“

A vidíte, zde je úžasné kouzlo nechtěného. Všichni jsme ono slovo s překlepem četli jako stroje. A tak to i autor možná (?) myslel. Jenže, dámy a pánové, zde žádný reformní stroj není. Žádná reforma se ještě nekonala a zřejmě ani není připravována. Vláda tzv. rozpočtové odpovědnosti navrhla, abychom se v příštím roce zadlužili dalšími 130 miliardami. Co to je prosím za „rozpočtovou odpovědnost“? Nebo že by šlo o nějakou skrytou reformu?

A to je prosím vláda, které by v parlamentu mělo a mohlo projít rozhodně téměř všechno. Určitě zrušení mnoha ústavů, dotací, institucí, týmů poradců a mnoha jiných subjektů a činností (zejména pak špatných zákonů), které polykají miliardy. Ne, tato vláda nechce reformovat, takže částečně diletantsky škrtá, dluh navrhuje opět enormní, tedy naprosto nezodpovědný, a žádný stroj na reformy nemá, takže se nemohl ani zadřít, natož aby do něj něco někdo nasypal.

Jedině, že by to pan Aston myslel opravdu bez překlepu. Pak bychom museli jeho větu číst opravdu jako „zda nasypou do reformního stoje písek“. A to se mi jeví jako geniální. Reformní stoj. Hovoří se o reformách a stojí se. Na vládu jako vyšité. A já bláhovec se domníval, že jde o nechtěný překlep. Reformní stoj. Nový pojem na české politické scéně.