Očkování potřebuje spíše osvětu než kampaň

Proč se necháváme očkovat? Motivace se různí. Ti starší hlavně pro vlastní bezpečí. Mladší spíše proto, aby získali úlevy a svobody. A k tomu se stále znovu opakuje výraz kolektivní imunita.

Dosažení kolektivní imunity je tím nejvyšším cílem očkování. Což nutká různé osobnosti k různým výrokům. Ladislav Dušek, šéf Ústavu zdravotnických informací a statistiky, řekl, že česká společnost by měla dosáhnout kolektivní imunity na podzim. Že tehdy se přiblížíme k „magickému číslu 80 procent“. Profesor Jaroslav Flegr napsal, že „bude třeba proočkovat přes 90 procent populace“. Již v březnu prohlásil člen Evropské komise Thierry Breton, že EU je schopná dosáhnout kolektivní imunity do 14. července (dělali jsme si z něj legraci, že „náhodou“ na státní svátek Francie). A web Politico sleduje, kdy státy dosáhnou „magické číslo 70 procent proočkovaných“ (Británie a Malta teď v červnu, Česko v srpnu).

Stále více lidí už okoralo natolik, že si myslí, že lžou všichni. Zkusme ale předpokládat, že problém není v cílené lži, nýbrž v různé interpretaci výroků a čísel. A zkusme tu vyslovit jemný apel na lidi z expertních kruhů všech barev. Můžete ty zmíněné nesrovnalosti jasně, ale lidsky srozumitelně vysvětlit? Můžete přinést starou dobrou osvětu?

Otázky se nabízejí samy. Srovnávací statistiky tvrdí, že ještě žádný z větších a vakcinačně úspěšných států se nepřiblížil hranici 70, 80, natož 90 procent proočkovaných. Třeba Izrael začal impozantně: za tři měsíce byl z 0 na 60 procentech, ale za další tři měsíce si polepšil jen na 64 procent. Takže drhne-li něco tam, může to nedrhnout u nás? Nebo: kolik lidí ví, že stoprocentní proočkovanost je nemožná? (Musíme odečíst lidi neočkovatelné z důvodů zdraví a děti.) Kdyby to vše někdo srozumitelně vysvětlil, kdyby řekl, jaké úrovně lze reálně dosáhnout, jakým dílem k tomu přispěje promoření a jak je to skutečně s ideálem kolektivní imunity, možná by udělal pro celkový úspěch víc než drahé vládní kampaně.

LN, 24.6.2021