Opět se otevírá škvíra exotických dovolených

Ještě v březnu se říkalo, že druhá vlna „korony“ prostě přijde. Když pak klesal počet infekcí, hospitalizovaných i zemřelých, zdálo se, že už nepřijde. Ale teď čísla opět rostou, takže se vnucuje otázka: hrozí druhá vlna, nebo jde jen o místní ohniska, která lze udržet pod kontrolou? To není akademická otázka, souvisí s otevíráním vnější hranice EU.

Zatím to vypadá tak, že podle čísel i postojů vlád střední Evropy je b) správně: jde o lokální ohniska. Platí to pro Česko, ale i pro jiné země. Snad každá má nějaké slabé místo. Takové, které nevynikne na mapách celostátních srovnávání, ba ani německých spolkových zemí, ale dobře se ukáže v měřítku okresů.

Slabým místem Česka a Polska jsou hornické oblasti (Karviná, Horní Slezsko). Slabé místo Německa představují masokombináty, například v Severním Porýní-Vestfálsku, kde nákaza postihla okresy Gütersloh a Warendorf. I proto Rakousko uvolnilo turistiku s Německem, ale s výjimkou obyvatel těchto okresů. I proto úřady německé země Meklenbursko – Přední Pomořansko vydaly seznam adres lokalit, jejichž obyvatelé nesmí být ubytováni jako turisté. Česká vláda zase rozhodla o zvláštních pravidlech pro okresy Karviná a Frýdek-Místek či pro Prahu. Ale jako celé státy jsou Česko, Polsko, Německo i Rakousko bezpečné.

Vtírá se otázka. Vidíme-li, že opatrnost se upírá k ohniskům, nikoliv k celým státům (kromě Švédska), jak s tím ladí otevírání cest mimo EU? Unie stanovila seznam bezpečných států, z nichž si mohou členové vybírat. To odpovídá semaforovému modelu z Černínského paláce. A ministr Petříček říká, že pro nás je klíčem reciprocita a prioritou západní Balkán. To našinec chápe, ale stejně si pomyslí: Nemělo by být prioritou spíš zkoumání možných ohnisek v těchto bezpečných zemích? Nemusíme strašit druhou vlnou, ale je dobré mít představu, zda se mezi bezpečnými letovisky neskrývá nějaký Gütersloh či Karviná.

LN, 30.6.2020