Začátek týdne jsem strávil za volantem. A když řídím a neposlouchám svá oblíbená CDčka, sleduji vysílání některé ze stanic Českého rozhlasu. Na Radiožurnálu se, mimo jiným problémům a průšvihům, věnovali i osteoporóze. Jedná se o onemocnění charakterizované úbytkem kostní hmoty, někdy se mluví o řídnutí kostí a příčina není dosud jasná. Překvapil mne údaj o počtu lidí, kteří jsou touto nepříjemnou nemocí v České republice postiženi. Je jich prý v dospělé populaci až 6% - tedy téměř tolik, jako těch co trpí cukrovkou.

Osteoporózu je možné úspěšně léčit. Léčba trvá 18 měsíců, stojí 200.000,- Kč a je plně hrazena zdravotním pojištěním. Když jsem si vynásobil procenta postižených a Českým rozhlasem uváděné náklady na vyléčení, vyšlo mi, že účinná pomoc všem postiženým by se nákladově pohybovala v řádu desítek miliard korun. Ovšem naše zdravotnictví se s tímto matematickým oříškem popasovalo rathovsky elegantně. Léčba je skutečně plně hrazena – ale jen 24 vyvoleným. Takové klasické socialistické SANOPZ řešení. V pořadu Českého rozhlasu bohužel nezazněl princip na jehož základě jsou ti šťastní vybíráni.

Možná jsou losováni – šance 1 : 10 000 – to je pravděpodobnost, že se k potřebným dostane účinná pomoc. Bezplatné zdravotnictví v praxi. Jen ti výrobci léků tu rudooranžovou idylku nevhodně nabourávají. Nebylo by možné je podobně jako nemocnice znárodnit?

www.angle.cz