Neviditelný pes

GLOSA: Lidský faktor

14.3.2009

V Německu zastřelil 17letý student 16 nebo kolik lidí, převážně spolužáků. V USA vyvraždil jiný dobrák celou rodinu. Ve Finsku zastřelil školák několik svých spolužáků. U nás zastřelil exmilenec rodiče bývalé partnerky, ji a jejího nápadníka.

Novináři kladou politikům zásadní otázky: Co uděláte, aby se to neopakovalo? Co jste udělali, aby se to neopakovalo? Proč se to opakovalo, když jste slíbili, že uděláte cokoli, aby se to neopakovalo? Atd.

Větší pitomost svět neslyšel.

Co se asi dá udělat? Nový zákon? Už někdo viděl zákon, který něčemu zabrání? Vyjmenované příklady spolu s dalšími jasně ukazují, že ať jsou zákony upravující držení a nošení zbraní a zbraňová kultura jakékoli, vždycky k podobným masovým šílenostem dojde. To nikomu nedošlo?

Stejně jako sebevražedným palestinským atentátníkům nikdo nezabrání v jejich akcích, nic a nikdo nezabrání případům šílených střelců. Dokonce ani nesníží možnost jejich výskytu. Akorát budou buzerováni a omezováni ti, které něco takového udělat ani nenapadne.

A až se jednou sešněrujeme svými vlastními opatřeními tak, že se ani nehneme, přijde tichý nenápadný hoch a všechny nás zlikviduje jednou provždy.

P. S.: Může mi někdo vysvětlit, proč všechna média v prvních informacích opakovaně zdůrazňovala, že se neví, jestli toho šílence zabila policie, nebo jestli se zabil sám?



zpět na článek