Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
GLOSA: Legendy o povstání
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
P. Vavruch 7.5.2020 21:09Tady se uvádí konzervativních 3000 mrtvých, pan Vlk 11 000. To je velký rozdíl. Kdo ještě něco ví? |
|
|
R. Fiala 7.5.2020 18:38(pokračování) Dost ponurou roli při povstání jako předzvěst dalšího vnitropolitického vývoje sehráli čeští komunisté - v souladu se sovětským postojem nejenže odradili od dalšího angažmá vlasovce ale postavili se i proti osvobozovacímu postupu Američanů. Rusové do Prahy opravdu přijeli až ex post, vlastně po válce, čemuž odpovídaly jejich - nahlíženo pražskýma očima - malé ztráty. Dobrat se u tak složitých, mnohočetných a rozporuplných událostí jako bylo pražské povstání dokonale objektivní historické pravdy je obtížné, ne-li nemožné. Spíš jen k závěru, že s odstupem 75 let není důvod ani k velkým oslavám ani k oživování protiruského či protiněmeckého šovinismu. |
|
|
R. Fiala 7.5.2020 18:37V květnu 1945 mi byly dva roky ale co jsem tak zaslechl od mých blízkých, kterým věřím víc než poválečným, komunistickým a jakýmkoli jiným médiím jeví se mi pražské (či Pražské) povstání dost střízlivě. Je pravda, že ve východních Čechách na přelomu dubna a května 1945 "ležela" početná Schörnerova armáda ale do konce války se neměla k postupu ku Praze - snad poslušna rozkazů, z nedostatku benzínu či sil. Že Praze toho od ní moc nehrozilo se ovšem tehdy nevědělo. Když ve městě vypuklo povstání zdejší Němci (s výjimkou SS a fanatických nacistů) se k němu stavěli spíš pasívně, vojáci se nechali odzbrojovat a jejich hlavní snahou patrně bylo uniknout před Rusy a dostat se k Američanům, ev. ochránit své civilisty a raněné (Praha jako boji dosud nedotčené, relativně klidné zázemí totiž byla i lazaretním městem). Povstání jako každá podobná akce lidového odporu se neubránilo živelnosti, zmatkům a všem nevýhodám vyplývajícím z improvizované organizace, jen lehké výzbroje a nedostatku bojových zkušeností. Přesto předvedlo projevy odhodlání a statečnosti i některé pozoruhodné výkony (třeba prý přes noc vytvořených 1600 barikád). Těmi zablokovaná Praha ovšem Němcům bránila v kýženém ústupu na jihozápad, takže povolali ostré bojové, většinou SS jednotky z okolí metropole, aby ji "zpacifikovala" a cestu k ústupu uvolnila. V té chvíli opravdu hrozilo velké krveprolití. Jestliže k němu nakonec nedošlo vděčili jsme za to vzájemnému vyjednávání, válku ukončující německé kapitulaci a nesporně i předchozímu zásahu vlasovců. Takže nakonec nejpatrnějším výsledkem povstání bylo, že sice nepřivodilo lokální německou porážku ale přibrzdilo ústup Němců k Američanům. Ti je ale pak stejně vydali Rusům včetně zajatých vlasovců. I tak byly ztráty povstalců včetně nezúčastněných či náhodných civilních obětí - na rozdíl od materiálních škod - značně vysoké. O ztrátách německých, dokonce o zvěrstvech páchaných na bezbranných, ba i nevinných obětech druhé strany se mluví jen nerado. |
|
|
J. Hrdlička 7.5.2020 19:54Schörnerova armáda samozřejmě neměla důvod útočit na Prahu, pokud by nepovstala. Zato ji využívala jako komunikační a zásobovací křižovatku v pokračujícím boji především na východní frontě. Ještě nějakou chvíli se chtěli v našem prostoru bránit, maximálně tak ustupovat za boje. A ten boj by pochopitelně přinášel také oběti, nejen vojenské, ale i civilní, jak to v každé válce, zejména té moderní, chodí. Povstání nejen v Praze pomohlo tyto plány překazit. |
|
|
V. Liptovský 7.5.2020 13:18Obávam sa, že tie povstania na poslednú chvíľu, neboli povstania, ale "pomstania"... Tým ich vôbec neodsudzujem... A dosť často viedli k nesmierne krutej odvete, obetiam, ale nedosiahli cieľ... Hm... |
|
|
J. Hrdlička 7.5.2020 15:43A kdy se dle vás mělo povstat? Když byl Wehrmacht u Moskvy? Každá aktivita nese riziko, že nedosáhne cíl. Ale to není divit nic nezkouset. |
|
|
V. Liptovský 7.5.2020 15:48Povedal som, že ich neodsudzujem... Ale - často vznikali z dosť neperspektívnych pohnútok... |
|
|
J. Hrdlička 7.5.2020 16:50Četl jsem, jak je neodsuzujete.... |
|
|
V. Liptovský 7.5.2020 16:36Ale - mimochodom - keby vznikli v čase, keď bol wehrmach pri Moskve, hm... asi by to boli naozajstní, neskutoční hrdinovia... Hodní mimoriadnej úcty... A čo Kubiš a Gabčík... Hm... |
|
|
J. Hrdlička 7.5.2020 16:49A kde se tak stalo? Ono všude se povstavalo, když se přiblížila fronta, protože jen tak mohlo být uspesne a efektivní. Jinak by to vyústilo jen v masakr. |
|
|
V. Liptovský 7.5.2020 17:33Istá základná chyba značnej časti dnešných pohľadov a hodnotení - história sa nezačala 9. mája 1945... To má hlbšie dôsledky na myslenie značnej časti dnešnej populácie - ktorá zanedbáva to, čo sa udialo a udievalo pre týmto dátumom... |
|
|
V. Novák 7.5.2020 17:36Kdyby to udělali v době, kdy Wehrmachtu nelezly tlustý do tenkejch, třeba když okukovali triedrem kremelské kopule, tak bychom místo Lidic měli spálenou Prahu. Ani Poláci neudělali takovou pitomost - a to je co říct... |
|
|
J. Zaorálek 7.5.2020 21:55No, něco takového se, pokud vím, událo pouze ve varšavském ghettu v dubnu a květnu 1943. Židé tam povstali v době, kdy tedy werhmacht již nebyl před Moskvou, ale stále ještě dost hluboko v SSSR. Ale tamější Židé prostě už neměli jinou možnost. Raději zemřít v boji se ctí... Hrdinové? Ano. |
|
|
V. Novák 7.5.2020 12:29Kdy "režimní výklad potlačoval fakta, spontánní zájem o povstání, ba i rozhlasovou výzvu „Voláme českou policii, české četnictvo a vládní vojsko...“."? Co si pamatuji, tak tahle výzva byla v rozhlase opakována každý rok v příslušnou dobu. Potlačeno byla informace o volání v angličtině, to ano. A k Varšavě - nevím, nakolik Varšavané počítali s pomocí RA, ale velení AK pojalo povstání jako soupeření s RA o to, kdo ovládne město. A o pomoc RA nežádalo, odmítalo i jakýkoli pokus o kontakt, a to nejen s RA, ale i s Poláky z 1.AWP gen. Berlinga. Ti byli podle vyhlášky AK "cizozemští žoldnéři". Hlavní chybou AK bylo, že neměla s kým soutěžit - RA se zastavila na Visle nejen záměrně, ale i plánovitě, o Varšavu a zejména o boj v ulicích nebyl zájem. |
|
T. Vlček 7.5.2020 10:51"Varšavané zase neúspěšně kalkulovali s postupem Sovětů. (Ti se cíleně zastavili před Vislou.)" No nevím..... cílem povstání bylo osvobodit Varšavu pokud možno ještě před příchodem Rudé armády a existencí fungující legitimní státní správy tak znemožnit ustavení loutkové vlády dirigované Stalinem. Na začátku povstání s pomocí Rudé armády asi moc nepočítali. |
|
|
V. Novák 7.5.2020 12:39Nejen na začátku. Po celou dobu žádali o pomoc pouze západní Spojence, SSSR byl pro ně "spojenec našich spojenců" - ne jejich spojenec. Gen. Komorowski, zemský velitel AK, přiznal českým důstojníkům, kteří s ním byli v internaci v Oflagu Colditz, že odsoudil k smrti svého podřízeného, který se pokoušel navázat proti rozkazu komunikaci s RA a že bojovníci AK popravili (tedy zavraždili) dva sovětské důstojníky, kteří seskočili do Varšavy s úkolem navázat spojení s AK. Odmítl jen, že by to bylo na jeho rozkaz. BTW - ta kalkulace byla mylná, během Operace Bagration o Varšavu vůbec nešlo a prosovětská vláda byla nejen ustavena. ale taky začala fungovat a řídit život na osvobozených územích. |
|
|
V. Liptovský 7.5.2020 16:44Pred vari dvoma desiatkami rokov - to sme mali poľskú televíziu - boli oslavy vo Varšave... Redaktorka si k mikrofónu pred kameru doviedla pamätníka... Hm... Odrazu začal hovoriť, ako prišla skupinka sovietskych dôstojníkov rokovať o pomoci... A ako ich na príkaz z Londýna postrieľali... No - strhli ten rozhovor... |
|
|
J. Vintr 7.5.2020 9:08Je třeba si položit otázku, co by se stalo, kdyby Pražáci nepovstali. |
|
|
J. Babička 7.5.2020 9:35Němci by bez překážek zdrhli k američanům a tisíce zivotů by bylo ušetčeno |
|
|
V. Výmola 7.5.2020 10:02Asi se vám nechtělo číst dlouhé články od pana Vlka (včera i dnes) a pana Kovanice (včera), že? Tak hlavně, že máte názor. |
|
|
J. Vintr 7.5.2020 11:15Přesně tak. Ale stala by se "hrozná" věc. Slavná Rudá armáda by prijechala do našeho hlavního města, kde by už dva dny nebyl jediný německý voják a bolševici by nám nemohli celá desetiletí otloukat o hlavy jak máme být Rusákům vděční za naše osvobození. |
|
|
J. Jurax 7.5.2020 13:33Možná. Ale možná by taky RA dobývala Festung Prag. Což by Praze jistě neprospělo. |
|
|
J. Hrdlička 7.5.2020 15:44Jelikož by RA byla Němcům v patách, tak těžko mohla vstoupit do už dva dny nemcuprosteho města. |
|
|
V. Liptovský 7.5.2020 19:38Ibaže - bez toho aby Červená armáda dobyla Berlín - a predchádzajúcich štyroch rokov - by v Prahe sedeli nacisti a Česi by mudrovali, či majú byť Čechmi, alebo Nemcami... |
|
|
J. Hrdlička 7.5.2020 12:41Jenomže oni ještě nezdrhali, Schornerova armáda ještě 5.5. pokracovala v odporu. |
|
|
J. Jurax 7.5.2020 13:30Nebo taky ne. Schörner měl cca milión vojáků. Ne všichni se chtěli vzdát. Taky mohlo dojít k obraně Festung Prag proti sovětům, neboť západní spojenci se respektujíce dohody zastavili na demarkační čáře. |
|
P. Victorin 7.5.2020 9:46Pane Vintře, veškeré úvahy začínající "Kdyby", postrádají racionální smysl. Vámi nadhozená otázka to plně potvrzuje... |
|
|
J. Vintr 7.5.2020 11:23Logika říká, že 5. května už bylo každému jasné, že válka je u konce. Němečtí vojáci neměli žádný zájem bojovat. Měli jen zájem pokud možno nepadnout do rukou Rusům, protože ti nebrali zajetce, ale získávali otroky do GULAGu, kde jim kvůli válce chyběli domácí lidé. Němci nejspíš dobře věděli, že padnout do rukou Rusům znamená s devadesátiprocentní pravděpodobností škaredou smrt hladem, zimou a nelidskou prací. Němečtí vojáci byli lidé jako my, jen měli smůlu, že je okolnosti postavily do situace, ve které se ocitli. Určitě by drtivá většina z nich dala přednost životu před sebevraždou, kterou by představoval odpor v posledních hodinách prohrané války. |
|
|
J. Hrdlička 7.5.2020 12:40Fakta říkají, že 5.5. se ještě bojovalo, že Němci pořád ještě kladli především na vychodni frontě organizovaný odpor. Takže vést proti nim bojové akce bylo plne opravnene. |
|
|
V. Novák 7.5.2020 12:53Logika to říká, ale Němci bojovali ještě 11.5. a Werwolfové ještě v létě 1945. Ty obrovské ztráty německých zajatců v SSSR jsou lež - vrátila se jich většina. Jediní, kteří měli veliké ztráty, byl zajatci od Stalingradu, ti ale už v okamžiku zajetí byli všichni kromě štábu omrzlí, hladoví, mnozí ranění. Rozhodně se vrátilo větší procento Němců, než Sovětů. |
