Neviditelný pes

GLOSA: Kuřák nebo psychopat?

Pod slovem kuřák si většina z nás představí svého rodiče, kamaráda, spolupracovníka, spolužáka nebo sám sebe, jednoduše člověka popotahujícího z úzké ruličky plné tabáku, cigarety. Neměli bychom však o kuřákovi smýšlet jako o tak trochu sadistovi a masochistovi zároveň?

Masochista si doma dobrovolně řeže do ruky a má z toho radost. Kuřák ví, že cigarety způsobují rakovinu, že mohou zavinit smrt, stejně jako nůž přiložený k předloktí. I přesto se z naší školy každou přestávku ženou studenti, s nefalšovanou radostí a snad i chtíčem v očích, aby si na chodníku proti škole dali svoje vytoužené ,,bigo‘‘. Ta úleva a blaho, které z nich sálá na metry. Ta rozkoš, se kterou někteří z nich balí do cigaretového papírku tabák, filtr se poděl neznámo kam, jako by si brousili kudlu.

Že neví, jak je kouř, z jeho cigarety, kterou v restauraci střídavě zasunuje a vysunuje z úst, nebezpečný i pro mne, která sedím hned vedle a rozhodně si v ničení vlastních plic nelibuji? Sadista se také své oběti obvykle neptá a ani by nejspíš nepochopil, proč není jeho zálibou stejně nadšená.

Proti choutkám každého jednotlivého jedince nemám nic do té doby, dokud mne do nich nezapojují. V restauraci, kde nevidím na krok kvůli hustému kouři a slzám, které mi dým způsobuje, se ale rozhodně nezapojená necítím, ztrácím dokonce i pocit relativní svobody, kterou mi náš stát nabízí. Tohle má být normální?

Masochistu i sadistu zavřeme do blázince, otázkou je jestli je správné o to kuřáka ochudit....

Všem kuřákům přeji krásné jaro!

Terrapolis - Jiří Pabián

zpět na článek