Až si budete dávat novoroční předsevzetí (přestanu kouřit, zhubnu a naučím se španělsky, znáte to…), tak si vzpomeňte na tenhle můj nápad – totiž kuchařka.

Ne že by jich nebylo dost. Jsou to nejoblíbenější tituly ever. Vycházejí kuchařky na leccos, od “kuchařky naší vesnice” po “vaření z odpadků” (prý láme všechny rekordy, což se ani moc nedivím). Ale já přišel na to, že mi jedna chybí.

Totiž: není problém vařit, když jste dva. Většina receptů je ve stylu “4 porce”, tak toho uděláte o něco míň, najíte se dva a zbytek druhý den jeden z vás dojí. Nojo, ale když jste sami, tak ti z vás, co to znají, mi dají za pravdu: Nebaví vás vařit! Když je člověk sám, odbyde se namazaným chlebem, nebo snídani vynecháte a dáte si až větší oběd, nebo si k večeři otevřete konzervu… V případě, že pracujete doma, se to celé ještě násobí koeficientem 1,75, protože když chodíte do práce, tak si zajdete v poledne na oběd, ale když děláte doma, tak kam byste chodili?! Zase je tam nepatrně větší pravděpodobnost, že si najdete čas na větší vaření…

Takže co mi chybí? Kuchařka “vaříme pro jednoho”. S miniporcema. Nebaví mě uvařit si špagety a jíst je tři dny, koupit si čtvrtku chleba a po dvou dnech kus vyhodit, ale taky mě nebaví tahat nádobí kvůli třem vajíčkům a půlhrsti čočky. Plus jsou balení potravin, které musíte po otevření spotřebovat, a zase nejsem Scouperfield, abych otevřel šlehačku, cmrndnul trošku do omáčky a zbytek zahodil…

No a k tomu si dejte ještě druhý požadavek: Aby to bylo zdravé a ne nějaký junk food. Taže taky třeba pět minijídel denně. Jak si připravit pět malých porcí denně, aby to nebylo ve stylu Ke snídani vejce, ke svačině vejce, k obědu špagety, odpoledne studené špagety, večer ohřívané špagety, v neděli v poledne pečené maso, odpoledne pečené maso, večer pečené maso, v pondělí ke snídani pečené maso a ke svačině brambory se šťávou z pečeného masa…

Víte o takové kuchařce? Já ne. A že by se mi hodila!