Jak změnit způsob života tak, aby se nezměnil

Sousedovi chcípla kráva – i když je to jen malá radost, zaplať pánbůh za ni. Tak se popisuje závist spjatá se škodolibostí. Ten rys není jen český, opakuje se ve stále nových kulisách a role posměváčků se střídají. Před lety se pokrokáři posmívali tmářům, když EU zakázala rum z brambor nazývat rumem či pomazánkové máslo máslem. A teď se jim to vrací. Jak se blíží rozhodnutí EU, že vegetariánské či veganské výrobky se nesmějí nazývat podle tradičních masových specialit (salámy, párky, burgery), stoupá rozčílení protimasových pokrokářů i výsměšná škodolibost masových tmářů.

Přesvědčit vás může web iDNES, píšící o otevřeném dopise deseti nevládních organizací. Má zlomit evropské poslance, aby hlasovali pro uchování zavedených názvů veganský párek, řízek, burger a podobně. Šťávu tomu ale dodávají reakce čtenářů pod článkem. Čiší z nich škodolibost, ale i racionalita: „Stejně jako nemůže být základem rumu brambora, nemůže být základem burgeru zelenina.“ Toto je jen laškovné pošťuchování, ale jeden výrok přidává obecnější rozměr: „Maso nejedí, ale chtějí, aby jejich jídlo vypadalo jako maso.“

Ta věta působí bezděčně, ale osvěžuje jeden problém změn v západním světě. Čtete-li o tématech, jako jsou změna klimatu, vymírání druhů či ubývání zdrojů, většinou narazíte na doporučení: „Je třeba změnit způsob života.“ To lze chápat jako méně jíst maso, méně jezdit autem, méně létat, méně cestovat, mít méně dětí (pro radikály: nejíst maso, nejezdit autem, nelétat, necestovat, nemít děti). Jenže technologické změny, na které progresisté přísahají a které mají zemi z průšvihu vytáhnout, míří právě k zachování dosavadního způsobu života. Tak jako veganský steak je bezmasý, ale vegani ho konzumují jako steak, auto už nebude pohánět spalovací motor, nýbrž elektrický, ale zůstane autem zaplavujícím silnice. Takže lze nakonec říci: „Auta odmítají, ale chtějí, aby jejich vozidla vypadala jako auto.“ V tomto se skrývá šamanství ideologické a technologické revoluce dneška.

LN, 2.8.2019