Neviditelný pes

GLOSA: Koncert „1968“

31.8.2018

Je dobře, když se lidé a zvláště politici umějí realisticky dohodnout, a když nejsou (ideologičtí) fanatici či zaslepenci. Těm to totiž nejde.

Koncert na Václavském náměstí v Praze 21.8.2018 byl hezký. Dva momenty ale v komentářích nenacházím.

Ten první bylo působivé nasvícení budovy Muzea v závěru koncertu, kdy z jeho střechy šlehaly vysoké skutečné plameny, vysoké jistě několik metrů, a zároveň uvnitř v oknech zářila žlutá záře. Jasný požár. Naštěstí to tak před 50 lety nebylo, Muzeum nehořelo. Střílelo se nejvýše z kulometů, a ještě většinou jen do zdí, ne do lidí. Nedošlo na granáty z děl ani bomby. Ve světle nynějších událostí kupříkladu v Sýrii je zřejmé, že to byla „jemná“ invaze, taková „v rukavičkách“.

Ten druhý je o tom, čím byl koncert ukončen. Nebyla to Modlitba pro Martu, jak píší media. Byla to slovenská hymna. Navázala na českou hymnu s odstupem asi 15 vteřin a stejně jako tu českou, i tu slovenskou zpívaly davy lidí, nejen zpěváci u mikrofonů. Je krásné, že vztah Čechů ke Slovákům je stále tak dobrý. Že v Československu na počátku devadesátých let nevypukla občanská válka, jako třeba pak v Jugoslávii.

Obojí má společný podtext: když politici dělají dobře svoji práci (Klaus a Mečiar při rozdělení Československa), přináší to dobré ovoce další desítky let.

A politická dohoda zřejmě proběhla i na úrovni USA – SSSR tehdy před 50 lety, kdy si jistě SSSR předjednal americké nezasahování v ČSSR při své invazi. USA pravděpodobně souhlasily s vojenským zásahem (v de facto sovětské zoně Evropy), ale vymínily si, že invaze nebude krvavá jako předtím v roce 1956 v Maďarsku. Samozřejmě litujeme těch stovek lidí, které v souvislosti s invazí 1968 zemřely. Ale vnímejme, že jich nebyly statisíce. A hranice z Československa na Západ pak dlouho zůstaly otevřené pro ty, kdo chtěli z ČSSR odjet. Ba ani ti, kteří zde zůstali, neskončili v gulagu. I to vnímejme jako ne-samozřejmé.

Je dobře, když se lidé a zvláště politici uměji realisticky dohodnout, a když nejsou (ideologičtí) fanatici či zaslepenci. Těm to totiž nejde.



zpět na článek