Nynější spor o peníze pro Akademii věd a souboj mezi univerzitami a akademií je žabomyší válka. K odvážnému tvrzení mě vede to, co se v oblasti vědy, výzkumu a inovací děje ve světě. Podle týdeníku Business Week se zdá, že v době krize si většina států vzala k srdci výrok Warrena Buffetta, že teprve až opadne příliv, se pozná, kdo plaval nahý. V Barceloně roste vědeckotechnologický park, kde se předpokládá umístění 1000 společností, jež zaměstnají 150 000 lidí. V současné době tam funguje již 55 startupů, které kromě kanceláří a vybavení dostávají univerzitní přednášky o marketingu a tvorbě byznys plánů. V Singapuru pracuje už teď 1000 vědců v komplexu zabývajícím se biotechnologiemi, genetickým výzkumem, alternativními zdroji energie. Vedle stojí věž pro mediální, informační a komunikační společnosti. V jihokorejském Soulu hostí tucet moderních budov 230 společností v komplexu Digital Media City. Tempo je takové, že jej Mekka inkubátorů a technologických parků – Spojené státy americké – nestíhá. A to nemluvíme jen o Silicon Valley nebo Palo Altu, ale o dalších amerických regionech, které technologickou pověst zdaleka nemají. Přidejme k nim Švédsko, Dubaj, Velkou Británii. Máte-li pocit, že se to týká jen vyspělých a bohatých států, rozšiřte seznam o Chile. Zrušilo daně pro startupy, navyšuje investice do vzdělávání.

Pokud se včas nevzpamatujeme, nejenže nebudeme patřit mezi země vyspělé, ale dokonce ani rozvojové. Místo rozvoje se staneme odbytištěm, továrnou produkující výrobky vynalezené jinde. Tento model ani náhodou nedokáže financovat stárnoucí populaci. Takže odpověď na titulní otázku zní, že hrana zvoní nám všem. Je třeba okamžitě změnit financování vědy výzkumu, vývoje a inovací. Ne o zlomky procent, ale skokově. Jde to, je jen třeba skoncovat s prosazováním betonové a automobilové lobby a jejich předraženými zakázkami. Změnit fondové a státní financování na model venture kapitálu. Spustit konečně věcný dialog mezi komerční sférou, univerzitami a vědeckými institucemi vedoucí k masivní spolupráci.

Výrazný posun nezajistí bezzubá Rada pro vědu a výzkum souboji o kritéria přidělování peněz. Měl by být výraznou prioritou samého premiéra a měl by být razantně prosazen ve státním rozpočtu. Konec populismu, mysleme na budoucnost!

Týdeník EURO 50/2009