Zvýhodnit očkované proti covidu lze i podle práva

Pokrokáři si oblíbili výraz „na úkor“. Chtějí-li zdůraznit, jak civilizace „starého bílého muže“ škodí světu i tam, kde nelze doložit přímý rasismus, tvrdí, že jedná „na úkor“ jiných (rozuměj nebílých, nekřesťanských). Třeba: snižujete málo svou uhlíkovou stopu? Pak je to na úkor třetího světa, který nemá na to, aby se změnám klimatu přizpůsobil. Něco podobného ukazuje vztah k očkování. S tím, že burcuje levice i pravice. Chcete zvýhodnit ty, kdo se očkují proti covidu? Pak je to na úkor těch, kdo se očkovat nemohou či prostě nechtějí.

To téma zažívá konjunkturu. Všude v Evropě zaznívají podobné otázky. Nebudou neočkovaní diskriminováni v letecké dopravě, při vstupu do restaurací, klubů či na sportoviště? Podobné jsou i úvahy právníků. Takové, jaké v rozhovoru pro LN prezentuje Aleš Gerloch. Má smysl se jimi zabývat, i když o diskriminaci by šlo až ve chvíli, kdy bude vakcína dostupná všem. Ale jisté věci si ujasňujme už předem. Třeba rozdíl mezi diskriminací a zvýhodněním. Jinými slovy: zvýhodnění očkovaných vůbec nemusí být na úkor neočkovaných, ale důsledkem jejich volby.

Že očkovaní proti covidu zvýhodněni budou, je jasné. Tak jasné jako fakt, že při povodni jsou zvýhodněni pojištění. Ale zvýhodnění samo o sobě nezakládá fakt diskriminace. Pokládá-li někdo tyto úvahy za postkomunistické, asi ho překvapí, že tak uvažují i právníci v Německu. Ano, i tam se píše, že zvýhodnění očkovaných „vrátí povinnost vakcinace zadními vrátky“. Jenže i ústavní právník Thorsten Kingreen říká pro list Die Welt na rovinu: „Zákon zakazuje diskriminaci lidí podle osobní situace, na niž nemají vliv. Ale na očkování to použít nelze.“ Potvrzuje to i mluvčí spolkového antidiskriminačního úřadu.

Často se říká, že Evropa, EU či Západ obecně ztrácejí pud sebezáchovy ve prospěch zbožštění antidiskriminace, individuálních práv a tolerance ke všemu včetně hrozeb. Teď se ale zdá, že korona v této věci pomáhá otevírat oči.

LN, 5.1.2021