GLOSA: Kde je major de Coverley?
Ústavní soud rozhodl, že majitel hotelu může požadovat po hostech, aby mu podepsali, že nesouhlasí s anexí Krymu, čili mají stejné politické názory jako on.
Fascinující je schopnost romanopisců popsat budoucnost. Takže dnes se můžeme dohadovat, jestli je náš svět vizí Orwelovou nebo spíše Huxleyho. Aktuální je ale HLAVA XXII Josepha Hellera. V jedné kapitole píše o zhrzeném kapitánu Blackovi, který, aby se vyšvihl na místo velitele perutě, zorganizuje akci zvanou Velké křižácké tažení, v kterém je klíčovou věcí Přísaha věrnosti. A tu musí podepisovat neustále všichni. Letěli na bojový let, až podepsali Přísahu věrnosti, byli ošetřeni, až podepsali Přísahu věrnosti, dostali najíst, až podepsali Přísahu věrnosti. Jednu než dostali jídlo, druhou když chtěli pepř, třetí když chtěli kečup. Nejhorlivěji podepisoval sám kapitán Black: Čím víc prohlášení loajálnosti člověk podepíše, tím je loajálnější. Kapitánu Blackovi to bylo jasné jak facka a každý den jich desátník Kolodny musel jeho jménem podepisovat celé stovky, aby mohl kdykoli prokázat, že je loajálnější, než všichni ostatní. Celý cirkus skončil teprve tehdy, když se ze služební cesty vrátil major de Coverley a nejprve řekl: „Dejte mi najíst.“ A když viděl prosebné oči ostatních, tak poručil: „Dejte najíst všem.“
Protože široko daleko žádného majora de Coverley nevidět, můžeme čekat, že podle vkusu každého soudruha nám v jedné hospodě dají podepsat, že nesouhlasíme s anexí Krymu, v jiné že nesouhlasíme s anexí Golan a ve třetí že nesouhlasíme s válkou v Iráku.
Neměl by vlastně titulek znít „Kde je hostinský Palivec a jeho: Zaplať si pivo a žvaň si, co chceš“?
