Zeman sugeruje, že sesuv na D8 zavinili aktivisté

Výraz postfaktický (postpravdivý) je v módě. Stává se slovem roku leckde ve světě, aniž je jasné, co přesně znamená. Není to nutně lež, ale spíše eufemismus pro účelové nakládání s fakty. Názornou ukázku poskytl prezident Miloš Zeman v sobotu při zprovoznění celé dálnice D8.

„Teď otvíráme další úsek a já se ptám, proč to trvalo patnáct let,“ řekl prezident. „Odpověď je velice prostá. Ve vašem kraji řádili a dosud řádí takzvaní zelení aktivisté. To jsou lidé, kteří podávali jednu žalobu za druhou, když to prohráli, tak se odvolávali.“ Dejme tomu, že Zeman má s aktivisty pravdu. Pak ale mezi ně musíme zahrnout celou škálu osobností i fyzikálních jevů. Především sesuv horniny, který stavbu D8 protáhl nejvíce. I Zdeňka Veneru, ředitele České geologické služby, jenž před touto trasou varoval: „Vědělo se o tom, že svahové nestability tady v minulosti byly,“ řekl pro ČTK. A také Miloslavu Pošvářovou, soudní znalkyni z branže dopravních staveb.

Úhrnem. Podle původního projektu měl být kritický úsek D8 dokončen v roce 2009 za 7,5 miliardy korun. Aktivisté i experti hájili variantu s tunelem Kubačka, která by byla dražší (11 miliard), později hotová (2014), leč odolná vůči sesuvům. Pak Krajský úřad v Ústí nad Labem prosadil původní variantu, aby se ušetřil čas i peníze. Ale sesuv v roce 2013 posunul zprovoznění na prosinec 2016 (a to ještě podmíněně, jak ukazují svahové pohyby) a náklady na 12 miliard.

Kdo měl tedy pravdu? Fakticky vzato ti, kteří před rizikem sesuvů varovali, ať už aktivisté, či odborníci. Z postfaktického pohledu ale za vše mohou aktivisté. Proč tomu tolik lidí věří, když čísla dokládají opak? Inu proto, že Miloš Zeman jim mluví z duše. A na ni jsou fakta krátká.

LN, 19.12.2016