S překvapením pozoruji, kolik politiků všech možných stran a straniček pocítilo náhle nutkavé puzení vyjádřit se na stránkách Rovnosti k zákonu o registrovaném partnerství a s ním souvisejícímu fenoménu homosexuality. Rozpoutala se přestřelka, jestli homosexualita je či není úchylka a zda registrované partnerství je, či není přípustné.

Nejsem si jist, zda jde skutečně o odbornou polemiku, nebo zdali se někteří diskutéři nerozhodli vylovit pár volebních hlasů buď z diskutované menšiny, nebo naopak z druhé strany.

Dovolte proto, abych jako konzervativní politik přispěl v tomto výlovu názorem, že téma sexuality je natolik subtilní a soukromý prostor, že by se neměl stávat tématem předvolebního boje i když se o to někteří pokoušejí mocí-mermo.

Děsí mne hlubokomyslné úvahy o zániku dekadentních společností (tady měl autor na mysli asi Řím) a vyvolávání averzí heterosexuální většiny na straně jedné (poslanec za KDU Karas) a tvrzení, že homosexualita není odchylka (předseda brněnských ED p. Habáň).

Homosexuální menšina žije v klidu (až na pár více či méně vtipných anekdot) mezi heterosexuální většinou a tu náhle někdo kdo chce urvat pár hlasů z jedné či druhé skupiny, čeří vodu a vyvolává averze. Pánové, nevypouštějte džiny z lampy.

Já říkám: ať si menšina podrží svůj pohled na to, s kým kdo chce žít, neboť jak praví jedna ze zmiňovaných anekdot “Co je na tom špatného, když se mají dva hoši rádi a na baby se vykašlou“.

Jiná věc ovšem je, zda v rámci registrovaného partnerství mají mít svěřeno dva hoši k výchově dítě. Zde se konzervativec ve mně přiklání k názoru, že při výchově dítěte je ženský prvek nezastupitelný. Asi je to trochu i o tom, co řekl jeden z poslanců při projednávání tohoto zákona, že by se špatně vysvětlovalo dítěti, který z partnerů je maminka. Ale jinak ať spolu klidně oficiálně žijí, ať jim zákon určí pravidla o nabývání a dělení majetku.

Jen mi přitom nejde do hlavy, proč se říká, že se oženili. Správně by se mělo říkat, že se omužili nebo oregistrovali, jak říká Miroslav Macek.