Dejme si pozor na příliš definitivní předpovědi

Omega je známé řecké písmeno symbolizující úplnost či definitivu („alfa a omega“). Písmeno omikron přibližuje až nová varianta koronaviru. Mohlo by symbolizovat nejistotu či férovou odpověď „nevím“. Společenský, politický i mediální provoz tlačí k pevným prognózám. Bude z omikronu definitivní průšvih, apokalypsa? Či naopak cesta k nebrutálnímu promoření a ke konci celého průšvihu? Seriózní lidé odpovídají „nevíme“, což je dobře.

Odpověď „nevím“ bývá považována za selhání. Lépe se ujímá fandění ve stylu werichovské hlášky k Dubčekovi: „Když ono se mu tak krásně fandilo.“ Na pokrokovém Západě se dával za vzor Nový Zéland, neboť „premiérce Ardernové se tak krásně fandí“. Jak se ale dočítáme, i tam jsou potíže, od nedostatku vakcín po protesty proti lockdownu. Naopak Brazílií prezidenta Bolsonara se rok a půl strašilo i proto, že „zemi toho populisty se tak krásně spílá“. Teď se dočítáme, že Brazílie je vzorem vakcinace (ne že by Bolsonara osvítil Duch svatý, ale vzali to do rukou senátoři a guvernéři) a že slavný fotbalový Pohár osvoboditelů proběhl bez restrikcí. Prognózoval to někdo ještě v létě?

Loni se v Izraeli, Egyptě i Palestinské autonomii strašilo tím, že pronikne-li covid do chaosu Gazy, bude to megaprůšvih. Pak tam pronikl a nestalo se nic. Tušil to někdo? Uvědomují si lidé prognózující vývoj jihoafrické varianty omikron, že v JAR začíná léto a senioři tvoří jen šest procent tamní populace? Že paralely pro zimní a přestárlou Evropu jsou tím omezené?

Aby nevznikl omyl. To vše nesnižuje rizika pandemie. Není tím řečeno, že „všichni lžou“ či „všechno je jinak“. Je tím řečeno jen tolik, že často je lidsky i odborně férovější říci „nevím“, než se tlačit do předpovědí podle aktuálních požadavků. Dokládá to scéna z filmu Jméno růže, kde Vilém z Baskervillu (Sean Connery) říká: „Kdybych měl odpověď na každou otázku, učil bych na Sorboně teologii.“ Je smůla, že dnešní doba si právě takové „teology“ v nejrůznějších oborech žádá.

LN, 10.12.2021