GLOSA: Historické prvenství
Popíšu vám, jak tento sloupek vznikl. Minulý týden mě pozvali do České televize, abych nějak komentoval zprávu, že pět z deseti loni nejprodávanějších japonských románů napsaly mladé ženy na mobilních telefonech. Měl jsem připravenu odpověď, že Japonci jsou divní, což ví každý, kdo někdy navštívil nějakou japonskou pornostránku. Ale protože se jednalo o ranní vysílání, tak mě požádali, jestli bych neřekl něco jiného.
Odpověděl jsem tedy, že takové knihy vznikly už i v Evropě. Pokud vím, tak například v Itálii nebo ve Finsku. A že jde o dobrý trik, jak na knížku připoutat pozornost. „Předpokládám, že to brzy nějakého autora napadne i u nás,“ řekl jsem. „Napadá vás někdo konkrétní?“, zeptal se moderátor. Řekl jsem, že asi někdo, jehož knížky se v poslední době moc neprodávají. „Například?“, podíval se na mě moderátor teď už vyloženě sugestivně. „No dobře, možná to zkusím,“ odpověděl jsem rezignovaně.
První větu jsem napsal hned cestou z televize. Ale zjistil jsem strašlivou věc: na to, abych na tom malém hajzlíkovi napsal celou knížku, mám příliš velké prsty. A tak jsem se rozhodl, že napíšu sloupek. I to je pořádný krok směrem dopředu.
Prosím, abyste si uvědomili, že už jeho pouhým přečtením jste se stali součástí historie.
(Psáno jako pravidelný středeční sloupek pro slovenský deník Sme)
Převzato z blogu Extra se svolením autora.