Víc než o vakcínu a testy jde o podíl očkovaných

Proč lidé ztrácejí zájem o epidemii? Svou roli hrají psychologické argumenty. Jarní uzávěru jsme přečkali s odhodláním, podzimní se zaťatými zuby i švindlováním. Ale horší je, že po domnělém konci uzávěry klesla neblahá čísla jen dočasně a vše se opakuje. Zatím není nic, co by ten cyklus ukončilo, žádný game changer (něco, co změní vyznění hry, zápasu, války), jak se říká v hantýrce stratégů.

Za první světové války, když boje zamrzly na linii zákopů, byl zlomem vstup USA do války. Za druhé světové změnilo hru zapojení Sovětského svazu a hlavně atomová bomba svržená na Japonsko. Co zapůsobí jako game changer v zákopové válce (ve střídání uzávěr a uvolnění) s koronou? Toť velká otázka.

Roušky to být nemohou, i když jejich tlumící účinek popírají jen šílenci. Nemůže to být ani samotné testování, i když německý virolog Alexander Kekulé uvažoval, že jako game changer by mohly působit každému dostupné autotesty ve stylu testů těhotenských. Ale tím hlavním a definitivním průlomem měla být vakcína a očkování. Po celý rok až příliš strategických úvah končilo slovy „dokud nebude k dispozici vakcína“. Teď už k dispozici je (Británie, USA) či brzy bude (EU). Přichází tedy game changer, jakým byla v roce 1945 atomová bomba?

Poctivá odpověď zní „ne“, přesněji „ano, ale jen za jistých podmínek“. Aby vakcína sloužila nejen jako ochrana očkovaných jednotlivců, ale i jako průlom v boji s epidemií, muselo by se jí nechat očkovat 60–70 procent populace. Jak řekl šéf vakcinologické společnosti Roman Chlíbek, do té doby nelze odložit roušky. A jak řekl biochemik Jan Konvalinka, kromě toho máme jen dvě možnosti: buď žít s rouškami a občas společnost na pár týdnů uzavřít. Nebo epidemii ignorovat a nechat zemřít desítky tisíc lidí.

Toto jsou zásadní informace, jež by měly přehlušit pocit úspěchu z vakcíny či startu plošného testování. Nepodaří-li se proočkovat 60–70 procent populace, na skutečný game changer budeme muset ještě čekat.

LN, 16.12.2020