GLOSA: Ekologie odposlechů
Nyní už jenom čekám, kdy přijde z EU nařízení, aby pošta uchovávala záznamy o tom, kdo komu píše, jak dlouhé dopisy a jestli neposílá jenom prázdné papíry. Budou se muset rozlepovat obálky, ale to je drobnost, kterou stejně jako u telefonů poslanci vyřeší novelou zákona. Také se bude zaznamenávat kam kdo jel, jestli se tam s někým setkal nebo jestli jenom dotyčnému dal znamení tím, že mu projel pod okny. Uznávám, že tato opatření, první přijaté a ta další zatím jen hrozící, pomohou policii a třeba bude dopadeno i několik lupičů. S nimi ale i my všichni ostatní. Po loňském slibném poklesu odposlechů se trend obrací.
Jak na informace o rozšiřování odposlechů, jinak se tomu říct nedá, budou reagovat telefonující? Budou se bát telefonovat. Bez ohledu na slavné prohlášení jednoho policejního ředitele, že kdo nedělá nic špatného, tomu nemusí odposlech a sledování vadit, si budou informace předávat osobně . Ve věku rozvíjejících se informačních technologií budou uživatelé zvažovat, jestli nemají raději své elektronické pomocníky vypnout a dojet informaci předat osobně.
Kde je v tom ekologie? Vynechme pro tuto chvíli evidentní ekonomické ztráty, vliv na snížení DPH, náklady stovky milionů na uchovávání dat a prosté otravování lidí. Zamysleme se nad ekologií těchto zbytečných cest.
Nenašel jsem zatím žádnou statistiku zbytečných cest a nevím, jak by to mohli statistici zjistit.
Ale přesto, kolik je řidičů, kteří se bojí po telefonu dohadovat dodací podmínky, kteří nechtějí, aby někdo shromažďoval údaje o jejich obchodních partnerech, subdodavatelích, poradcích, právních kancelářích nebo třeba jen milenkách a oblíbených restauracích? Kolik cest by se nemuselo uskutečnit? Kolik je to zbytečně spálené ropy?
V Bruselu je komise, která hlídá životní prostředí a brání oteplování planety skrze kysličník uhličitý. Je tam také druhá komise, která produkci tohoto plynu zvyšuje. Nějak mi to nede dohromady.
