Nedělejme z dopadů očkování politické tabu

Kdo chce účinně strašit, vytasí hrozbu rozdělení společnosti na kasty, rasy, třídy. Nebo hrozbu „dvourychlostní Evropy“. Nebo hrozbu „dvoutřídní společnosti“ rozdělené na očkované a neočkované proti koroně. Je to jen strašák, či skutečná hrozba? O tom by měli nahlas a bez mlžení mluvit ti odpovědní.

Ministerstvo zdravotnictví zadalo agentuře STEM průzkum ochoty k očkování. Výsledek není překvapivý: 40 procent určitě ano, 40 procent určitě ne, 20 procent váhá. Když o tom informoval server Novinky, citoval ministra Blatného, že ti, kteří se očkovat nenechají, nebudou nijak sankcionováni. Nicméně Jan Blatný mluví za stát. Ale co soukromé hospody, kluby, diskotéky, fotbalové kluby, dopravní společnosti, hlavně letecké?

O tom se u nás zatím moc nemluví. Snad i proto, že hospody či kluby jsou po uzávěře vděčné za každého zákazníka a „koronové vakcinační pasy“ ještě neexistují. Ale až se začne plošně očkovat, tak budou – a s nimi tlak na privilegia. Na „dvoutřídní společnost“. I hlavní hygienička Jarmila Rážová už řekla, že očkovaní by mohli mít výhody. V tom tlaku by se mohl spojit stát (pod heslem „čím větší tlak, tím větší ochota k očkování“) i soukromníci (pod heslem „naše hospoda je naprosto bezpečná“).

Je to společenský problém v zárodečném stadiu. Problém, o kterém se třeba v Německu už vážně diskutuje. Nastává situace, kdy odpovědní lidé si už nevystačí s argumentem, že stát neočkované sankcionovat nebude.

Pokud by u toho argumentu zůstalo, posílil by dojem, že „dvoutřídní společnost“ je politické tabu. Což by bylo špatně. Tak jako je očividné, že existuje „dvourychlostní Evropa“ (už tím, že v rámci EU existuje užší eurozóna), je dobré otevřeně mluvit o „dvoutřídní společnosti“ na bázi očkovaných a neočkovaných. Nezaklínat se, že to nesmí být, ale spíše určovat hranice toho, co je a co není přípustné. Je ostatně známo, že po povodních jsou na tom lépe pojištění než nepojištění. Je to diskriminace?

LN, 9.12.2020