GLOSA: Dudův útok surový nebyl!
To mi spadl kámen ze srdce. Alespoň vím, že když nějaký řidič vyletí z auta, aby jich pár natáhl nějaké socce, co chodí pěšky, nic se neděje, i kdyby to byl kmet v letech agresorova rodiče či dokonce prarodiče.
Musím se pousmát nad výchovnou lekcí, kterou nám uštědřil češtinář v totalitní ZŠ s básničkou Dědova mísa. Šlo o to, že dědek při jídle nejen mlaská a bryndá, ale je schopen ještě parkinsonovým třesem rozmlátit nádobí. Tak mu jeho syn vyráběl praktické nerozbitné dřevěné korýtko. Přestal s tím, když ho rozplakal jeho syn snahou naučit se to, až bude potřebovat něco podobného vyrobit svému otci.
Jó, panečku, to byly časy! Dneska kolikrát dědek dostane mísu z plastu, obohacenou zdraví škodlivými ftaláty, nebo nedostane vůbec nic. A některý dostane ještě ke všemu pár facek, že se motá jako kača v čepici na přechodu, kudy se řítí hokejista v BMW. A jako bonus si z jeho příběhu bude nějaká bloggerka dělat prču.
Ale co, pal ďas bloggerku. Ale soudy se ho nezastanou, soudní znalec pár facek ocení jako účelné pohlazení a ani ho nenapadne, že vzhledem ke generačnímu rozdílu, nepříbuzenskému vztahu a propasti v kondici zúčastněných byl útok zavrženíhodný, zbytečný, společensky silně závadný a ve své samotné a holé podstatě surový.
Kolik by stál takový znalecký posudek, kdyby toho dědka úlekem z přískoku útočícího ranaře trefil šlak? Muselo by se samozřejmě dokázat, že dědkovo zdraví již bylo řádně nalomeno, a tak se na přechod vpotácel v podstatě už šlakem skolený a hokejista ho vlastně šel jen podepřít, aby neupadl. Tak tohle by stálo kolik?
Převzato z JanaSimonova.blog.idnes.cz se souhlasem autorky (její další blog: Simonova.blog.cz)
