Jak komunista spolupracuje s antikomunistou
Kdyby globální noviny typu New York Times vyslaly reportéra, aby popsal obraz Česka po 30 letech svobody, mohl by jet do Chlístovic na Kutnohorsku. Starosta Douda (KSČM) stojí v jejich čele od roku 1986. A místostarosta Kozlík (nezávislý) je antikomunista, který demonstroval v roce 1989 i letos. Není to krásný tip na reportáž o boji dobra se zlem i 30 let po „sametu“? Jenže americký novinář by měl smůlu. Obraz české vesnice, kde lidé sice volí komunisty, ale jejich lídr pak na radnici spolupracuje s antikomunistou, není to pravé ořechové pro reportáž z armagedonu.
Chlístovice jsou vyhroceným případem i pro našince, ale ne případem unikátním. Obecní politika na vsi má zvláštní rysy. Volit kandidáta XY je tam cosi jiného než volit Komunistickou stranu Čech a Moravy, která se na celostátní úrovni projevuje svojsky. Třeba tím, že její osobnosti mají pochopení pro justiční vraždu Milady Horákové, sovětskou invazi v srpnu 1968, ruskou anexi Krymu. Leč na vsi vládnou jiné priority.
Není to česká specialita. Tou je jen fakt, že komunistická strana nebyla po roce 1989 zakázána, legálně působí a staví své kandidáty. „Dlouhověké“ starosty najdeme i jinde. Nedávno po 42 letech skončil starosta západoněmeckého Kirtorfu. V Německu šlo najít i starosty kultivované po roce 1989 z řad komunistů. Když reportér týdeníku Die Zeit zajel na východ Německa, narazil na starostu města Stendal. Čím se Klaus Schmotz lišil od chlístovického starosty Doudy? Byl zvolen za CDU kancléřky Merkelové.
Na vsi neplatí klišé, že komunisté i fašisté uspějí jen tam, kde bují nezaměstnanost a sociální patologie. Chlístovice leží ve vnitrozemí, mají obchod, kadeřnictví, knihovnu, dvakrát týdně tam jezdí lékař. Podobají se braniborskému Hirschfeldu, kde v září AfD získala 50,6 procenta hlasů. Rozdíl je v tom, že na chlístovické radnici spolupracují komunista s antikomunistou, kdežto v Německu je AfD úplně vytěsněna. Otázka je, který postup je lepší.
LN, 15.11.2019