Neviditelný pes

GLOSA: Digitální divočinou

4.1.2016

Jak chodit a přežít v nově otevřených Brdech

O tom, že se po 90 letech armádní správy otevřely střední Brdy, se už psalo. Ta informace vypovídá o našem vztahu k vojenským prostorům (nemáme jich už od 50. let zbytečně moc?) i ke krajině (dokážeme uchovat jediné vnitrozemské hory i bez vojenské ostrahy?). Ale vypovídá i o širších posunech. Dokládají to slova Karla Markvarta, šéfa rady značení Klubu českých turistů, pro ČTK.

Markvart vyzývá návštěvníky Brd k opatrnosti. Hlavně proto, že v bývalém vojenském újezdu dosud nebylo provedeno značení turistických cest (bude hotové až v roce 2017). Markvart ale uvádí i další důvod: „Nejhorší je, že jsou tam docela velká území, kde není signál mobilních operátorů.“ Zajímavé sdělení. Netýká se přírody, ale přeorganizovanosti našich životů a stále větší závislosti na informačních technologiích.

Zkusme se v duchu přenést o 24 let nazpět, do doby, kdy se rušil šumavský vojenský prostor Dobrá Voda. Ani tam nebyla hotová stoprocentní pyrotechnická očista. Ani tam nebylo turistické značení. Ani tam nebyl mobilní signál – tehdy u nás nebyl skoro nikde. A přece vládla čirá radost z nově otevřené krajiny a nikdo jí za oběť nepadl.

Můžeme to shrnout i takhle. Před 24 lety se ještě počítalo se schopností lidí pohybovat se a přežít v krajině bez turistických značek, mobilů a GPS. Ale o generaci později, kdy se místo papírových map běžně používá GPS v mobilu, to problém už je. Ano, ve středních Brdech se dá snadno zabloudit. A našinec si dokáže představit nešťastníka, který nervózně hlásí do mobilu: „Mami, je tu sice signál GPS, ale nemůžu ho ztotožnit s mapou v mobilu.“ Jenže maminka ten zoufalý hlas neslyší. V onom lese totiž není mobilní signál, což také vysvětluje, proč nelze ztotožnit údaj GPS s digitální on-line mapou.

Co s tím? Zřejmě by nebylo od věci rozvíjet schopnosti žít i mimo virtuální svět. Abychom se nebáli chodit nejen do bývalých vojenských prostorů, ale i mimo značené cesty a dosah digitálních technologií vůbec. Dává to pocit svobody od chomoutu, do něhož sami strkáme hlavu.

LN, 2.1.2016



zpět na článek