Novopečený poslanec Roman Pekárek se dostal do celonárodního povědomí nejen svojí korupční kauzou, ale také jedním nezapomenutelným vystoupením v rozhlase. Na internetu jsme se dozvěděli, že svými duchaplnými odpověďmi v pořadu "20 minut Radiožurnálu" (8. 11. 2012) se zařadil do galerie slavných, hned vedle Milouše Jakeše, který vstoupil mezi nesmrtelné svým jedinečným proslovem na Červeném Hrádku.

Pořad s Pekárkem jsem pozorně sledoval a musím se s "hlasem lidu" chtě nechtě ztotožnit. Bylo to sice zábavné, ale jen do jisté míry. Spíše se ale jednalo o to, čemu mezi přáteli říkáme "D & B" (vyslovováno anglicky). Tedy děs běs.

Jako politik Pekárek neselhal – ba přijímací zkoušky složil na výbornou. Dokáže nesrozumitelně blábolit jedna radost. Co věta, to perla.

Odkaz si každý zájemce v archivu Českého rozhlasu jistě najde sám.

Existuje ale něco jako polehčující okolnost? Snad jediná. Že v tom nejede sám.

Téhož dne (8. 11. 2012) vystoupil v pořadu ČT24 Události, komentáře v rámci duelu poslanců Filipa (KSČM) a Bendy (ODS) na téma (ne)legitimity schvalovacího procesu týkajícího se církevních restitucí jako specialista na ústavní právo ctihodný pan profesor Václav Pavlíček.

Zatímco v případě Pekárka jsem neočekával žádný řečnický či argumentační zázrak, od profesora Pavlíčka ano. On však hovořil tak nesrozumitelně, že v průběhu debaty musel poslanec Benda diplomaticky konstatovat, že ne všemu, co pan profesor říká, zcela rozumí. (K nalezení v archivu kanálu ČT24.)

Místy jsem měl dojem, že mezi slovy poslaneckého novice "od Kolína" a profesora Karlovy university není rozdílu.

Uvádím to jenom proto, abych páně Pekárkovo veřejné ztrapnění se poněkud relativizoval.

Trochu mi to celé připomíná Čechy, kteří se tak rádi posmívají "hloupým" Američanům, že si hlavní město ČR pletou s Bělehradem. Zkuste se ale někdy zeptat lidí kolem vás na jména hlavních měst alepoň čtvrtiny států americké Unie. A bude po legraci.

Když k vyjadřovacím schopnostem řadového poslance musíme přiřadit klasifikační zkratku "D & B", je to smutné, byť příznačné. Co ale soudit o tom, když stejnou zkratku jsme nuceni přiřadit k televiznímu výkonu věhlasného vysokoškolského učitele z neméně věhlasné univerzity?