Vítám rozhodnutí Ústavního soudu, který zrušil nesmyslný zákon o zdanění církevních restitucí protlačený Poslaneckou sněmovnou komunisty za podpory vládní koalice ANO-ČSSD a SPD.

„Zákonodárce tím porušil principy právní jistoty, důvěry v právo, jeho předvídatelnost a ochrany nabytých práv jako stěžejní principy demokratické společnosti. Porušil též právo dotčených subjektů vlastnit majetek,“ stojí ve zdůvodnění rozhodnutí naší nejvyšší právní autority.

Byl jsem přesvědčen, že jinak spor skončit nemůže. Stát s církvemi uzavřel závazné smlouvy, podle kterých jim má během 30 let vyplatit 59 miliard korun postupně zvyšovaných o inflaci jako náhradu za majetek, který církve nemohou z nějakého důvodu dostat zpět. Jedná se například o pozemky, které byly zastavěny, vedou přes ně silnice, železnice apod., nebo o objekty, jež už dříve stát převedl na jiného vlastníka. Je jasné, že smlouvy týkající se financí se mohou měnit pouze se souhlasem všech zúčastněných subjektů, a církve svůj souhlas ke změně nedaly.

Nyní bych se zaměřil na jeden hodně šířený omyl. Stoupenci zdanění církevních restitucí, mezi nimi například premiér Andrej Babiš, tvrdí, že ty byly předraženy o 54 miliard korun. To je nesmysl. Na tento problém je potřeba se podívat širší optikou. Já bych odkázal na expertízu odborníků z Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze z roku 2008. Ti porovnali výdaje státu na církve v letech 1948 – 2007 a zisk z ukradeného církevního majetku. Rozdíl činí 168,6 miliard korun v neprospěch náboženských společností. Komunisté totiž při násilném převzetí moci sebrali církvím majetky bez náhrady, což je samo o sobě protiprávní, a toto vlastnictví využívali ve svůj prospěch.

Církve se tedy chovají ještě velkoryse, když nepožadují zpátky peníze, o které protiprávně přišly.

Autor je středočeský krajský zastupitel za ODS