Ministr zdraví navrhuje, aby o oplodnění mohly žádat i ženy bez partnera. Samozřejmě se toho chopila novinářská obec a podle svého zvyku to zjednodušila (přednost chodců na přechodech byla absolutní, učit žáky přemýšlet bylo odstraněním biflování atd.). Tento návrh prezentovala jako umožnění mít děti i lesbickým párům.

Vedoucí zahraniční rubriky MfD T. Martjanovič se sice lesbičkám vyhnul a zůstal u singl žen, ale nápad označil za zrůdnost (MfD 30. 10. 2007). Až jsem nadskočil při těchto silných slovech. Vytáhl nesmyslně Chartu OSN o právu dětí "znát své rodiče a být jimi vychováváno". Z toho prý plyne, že dítě má právo na otce. Podivná logika konstrukce a podivná interpretace práva. Je to jako s právem na práci či vzdělání. I tato jistě ušlechtilá práva patří mezi ta, která nejsou vymahatelná - "právní cesta vyloučena".

Martjanovič posléze blábolí cosi o tom, že by ministr měl předložit studii dokazující, že vyrůstat pouze se spořádanou matkou je stejně kvalitní jako vyrůstat se spořádaným otcem a matkou. To však dotyčný učinit nemůže, neb taková studie neexistuje. Nevím, jak to ví, možná existuje, ale to není důležité.

Volání po předložení neexistující studie není ničím jiným než ranou pod pás a nechutnou poťouchlostí. Imbecilní Martjanovičovy vývody týkající se zpochybňování výchovy dítěte jen matkou jsou neomaleností vůči nejen všem nikoli z vlastní vůle osamělým ženám, ale i těm, co si takový život vybraly. Jsou hrubé a sprosté vůči všem, jež partner opustil svévolně či v důsledku nemoci či úrazu, a které přesto dokázaly svým dětem - a nebývá to snadné - připravit domácí zázemí a "kvalitní" život, abych použil výraz Martjanoviče.

Zrůdné není chtít, aby i "osamělé" ženy měly dítě. Zrůdné je jim to odpírat.