Rád hraji šachy, již od dětství. A české školství na mě často působí bezradně. Reforma střídá reformu. Problémy se státními maturitami se vlekly roky. Jako vysokoškolský pedagog (a nejen já) vidím klesající úroveň absolventů středních škol. Samozřejmě čest výjimkám. Nicméně nechci jen kritizovat, to umí každý "udatný" internetový diskutér – dovoluji dát k veřejné diskusi konkrétní námět na zlepšení. Na první pohled možná kuriózní. Velmi bych plédoval za zařazení výuky šachu (včetně aktivní hry) do školních osnov českých základních a středních škol.

Jak bylo vědecky dokázáno, šachy pomáhají rozvíjet u žáků a žákyň logické myšlení a smysl pro strategii. Tyto vlastnosti vidím u dnešních mladých lidí, gentlemansky řečeno, jako hodné výraznější podpory. Strategické schopnosti mnohých mladých leckdy spíš dnes připomínají cimrmanovské Nemysli a táhni než rozumně užitečnou strategii vhodnou pro druhé desetiletí 21. století. To se přirozeně netýká jen mladých Čechů a Moravanů – nicméně starého psa novým kouskům nenaučíš, proto se zde primárně věnujeme mladým…

Nebyli bychom první na světě

Šachy též kladně rozvíjejí paměť a učí žáky mít lepší přehled o čase. Což se jim v životě určitě bude hodit. Není nic horšího, než když uchazeč o zaměstnání, brigádu či zakázku přijde s půlhodinovým zpožděním. Pak jej nezachrání ani sebeprestižnější diplom z dějin Harryho Pottera získaný na univerzitě v Miláně. Velkým propagátorem této myšlenky je například šachový exmistr světa Anatolij Karpov. Citovaný ruský velmistr uvádí, že mezi třídami a školami, které šachy zařadily do svých programů, a těmi, které to neudělaly, je také zřetelný rozdíl v disciplíně. Přirozeně ve prospěch šachových tříd.

Královská hra do věznic

Česká republika by nebyla první, již nyní tento nápad akceptovaly školské systémy Turecka, Švédska, Brazílie nebo (u Čechů s oblibou podceňovaného) Srbska. Nicméně pro šachy bych viděl využití i v rámci vězeňského systému České republiky. A to včetně vazebních věznic.

Jak známo, poměry ve vazebních věznicích jsou u nás přísnější (drsnější) než ve vlastním vězení. Takový David Rath by o tom mohl vypravovat.

V rámci humanizace věznic bych se tedy velmi přimlouval za podporu královské hry. Notabene vězení by mělo člověka "napravit" a myslím, že šachy by k tomu mohly též pomoci. Samozřejmě to není lék jediný.

Rodičům a hlavně politikům rozhodně přeji, aby měli více na mysli stále pravdivé rčení, že z investic do vzdělání jsou nejbezpečnější a často i nejvyšší úroky!

MfD, 4.9.2013

Autor je právník