Srovnávání jsou užitečná, ale mají své háčky

Je otázka, zda nastal čas pro radikální řešení po vzoru Izraele. Tak v sobotu mluvil o epidemii ministr vnitra Jan Hamáček. Je to součást strašení, leč odráží racionalitu. Od března až do července jsme se mohli srovnávat s Rakouskem a Izraelem – lidnatostí, počty nakažených i zemřelých. Když pak Izrael rychle rozvolnil, „utrhl“ se vzhůru. Když se v září „utrhlo“ i Česko, může se s Izraelem srovnávat opět. Už proto, že z podobných zemí Evropy se vymyká.

Izrael je teď spíš výstražný příklad. Je první zemí, která obnovila tvrdý lockdown. Ekonomika do značné míry stojí a lidé se smějí vzdálit z bydliště jen na kilometr. Zapněte si v počítači program Mapy.cz, použijte nástroj měření vzdáleností a budete překvapeni, jak malý perimetr svobody vám ten kilometr nabízí. To může v českých podmínkách působit jen jako výhrůžka „zbraní posledního soudu“, jak se pěkně říká.

Mince česko-izraelského srovnávání má i jiné stránky. Třeba ekonomickou. Citelné zmrazení ekonomiky vede k propadu příjmů státní kasy i rozpočtů. Ale i tady globálně fungují rozevírající se nůžky. Zatímco tradiční způsob života, tradiční ekonomiky i tradiční rozpočty dostávají za uši, k profitérům krize patří ti, kteří sázejí na „novou ekonomiku“ – lidé i firmy z digitálního světa. Na národní úrovni to ilustruje právě Izrael. Za letošní rok, tedy během koronové krize, tam tržní hodnota celkem šesti digitálních firem překročila laťku dvou miliard dolarů. Lze u nás počítat s něčím podobným? To je protiotázka na radikální návrhy typu „po vzoru Izraele“.

Srovnávejme, ale opatrně. Snadno se říká, že stačí přenést chytrou karanténu z Jižní Koreje, ale už se nedodává, že tam je podmíněná digitálním „šmírováním“, jaké by si u nás vysloužilo nálepku Velkého bratra. Snadno se propaguje liberální postup Švédska, ale už se nedodává, že je podmíněn vysokou individuální odpovědností Švédů.

Nezapomínejme, že tu nežijí Izraelci, Korejci či Švédové, ale Češi.

LN, 13.10.2020