Možná vám budou moje dnešní slova nejdřív připadat hodně malicherná a komunální, ale nevypínejte rádio. Brzy se dostanu k dalekosáhlým, širokosáhlým a bystrozrakým závěrům. Začít ale musím u vysavače a jeho akumulátoru. Máme doma už tři roky tyčový vysavač renomované značky. Jeho akumulátor se za ty tři roky vyšeptal. Zadal jsem si tedy do vyhledávače značku a akumulátor a hned jsem dostal poučení. Ano, akumulátory jsou, ale pozor, nesmíte je vyměňovat sami, musí to udělat odborná dílna, odkaz zde. Klikl jsem na odkaz zde, našel si telefonní číslo, na lince ne moc vlídná paní, ano, akumulátor mají a vymění. Kolik to bude stát? ptám se. Šestnáct set.
Nový vysavač stojí devatenáct set, celý sakum pikum o tři stovky víc, než ten jeden pitomý akumulátor.
A jsme u těch dalekosáhlých a širokosáhlých a bystrozrakých úvah. Klasická ekonomická teorie nás učí, že neviditelná ruka trhu zařídí, že lumpy a vyděrače odsunou ti slušní výrobci do nevýhodného postavení. Zákazníci jim utečou a oni sami bídně skončí jako bezdomovci a budou si vydělávat žebrotou a sběrem odpadků. Šedá je teorie a věčně zelený je strom života! Skutečnost je taková, že nejsou žádní slušní výrobci a jako lumpové a vyděrači se chovají absolutně všichni.
Evropská unie chce zavést snadno vyměnitelné baterky v mobilech. Je kolem toho hodně řečí, jaký je to zásah do svobodného podnikání. A to prosím, ta současná praxe napevno zabudovaných baterek má technické opodstatnění. Mobily jsou vodotěsné. Ale viděli jste někdy vodotěsný vysavač? Technický důvod tady není žádný. Je to čistý gangsterismus. Oni vám to prodají a postaví vás před volbu, zdali jim budete dělat vola anebo ještě většího vola. Je pak na vás, kterou variantu si vyberete.
V dalekosáhlých, širokosáhlých a bystrozrakých úvahách jsme po uši. Ruka trhu je zde očividně zlodějská. Nezbývá než se obrátit na stát. Samozřejmě nejde jenom o nějaké tyčové vysavače. Jde o samotný princip. Výroba a distribuce jsou nastavené tak, aby zákazník byl dokonce nucen k plýtvání. Žene ho to zatěžovat životní prostředí. Svět je zamořován výrobky, které by mohly sloužit, ale neslouží, protože je majitel musel vyhodit. Co s tím? Vrátit se k plánovanému hospodářství? Bůh ví, že Marx mi podobné starosti v roce pětasedmdesát neumožnil. Už proto ne, že jsem tenkrát ještě používal vysavač z první republiky po babičce, skvěle fungující, vyrobený v době, kdy základ komerčního úspěchu byla kvalita a solidnost a ne vyčuraná zlomyslnost, jako je tomu dnes. Ať se Bůh s Marxem poradí, třeba najdou cestu, jak z toho ven.
Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus