Elektroauta, toť další strašák dnešní doby. Samozřejmě, víc než o technologie jde o direktivní (někdo by řekl svazácký) způsob jejich zavádění. Jisté však je, že chcete-li vůči elektroautům vyvolat obavy, je to snadné.

Nejrychlejší vůz Tesla se tři dny po dodání vzňal. Řidič se dostal ven silou, otevírání dveří selhalo. Ten titulek hovoří za vše. Kritiku přinesl i redakční kolega Roman Šitner, jenž se Škodou Enyaq vyrazil na Istrii a zpět. Ano, je to dobrodružství. Počínaje tím, že cestu musíte plánovat, abyste neuvízli bez proudu mezi nabíjecími stanicemi. „Dostat se k zásuvce v turistických destinacích je rozhodně o štěstí,“ napsal Šitner. „V letní sezoně bych očekával, že bude prakticky pořád obsazená.“

Úhrnem. Není to až moc riskantní experiment? Není to – oproti tradičnímu autu – sestup od desíti k pěti? Jak se to vezme.

Kdyby se elektromobilita hodnotila měřítkem roku 2021, zřejmě by to tak vyznělo. Asi jako kdyby se tradiční auta posuzovala měřítkem roku 1888. Toho léta vykonala Bertha Benzová, manželka vynálezce automobilu, odvážný čin. Vyrazila s jeho motorovým vozíkem a dvěma syny do Pforzheimu vzdáleného 106 kilometrů.

Byla to cesta pro dobrodruhy. Neexistovaly asfaltové silnice ani benzinové pumpy a palivo se kupovalo v drogerii. Když se ucpalo benzinové potrubí, Benzová ho prošťouchla jehlicí z klobouku. Když se prodřel elektrický kabel, izolovala ho gumou z podvazku. Když se přetrhl řetěz, opravili ho. V cíli je dobový zápis zachytil takto: „Jen bělmo jejich očí všem třem svítilo z obličejů, začerněných prachem a šmírem, a ač byli u konce svých sil, ožili uprostřed všeobecného jásotu. Bylo vůbec možné, že takhle přijeli až z Mannheimu?“

Někteří řidiči elektroaut si dnes mohou připadat trochu jako Bertha Benzová v srpnu 1888, jako dobrodruzi. A přece se tradiční auta brzy prosadila, zvláště když elektrické startéry ušetřily namáhavé startování klikou. Proč by se stejně nevyvíjela i elektroauta? Časem se na ta dnešní budeme dívat podobně jako na motorovou tříkolku paní Benzové.

Jinou kritiku technologické změny ukazuje výstava v Roztokách u Prahy: argumenty proti železnici, jak v roce 1823 zazněly v britském parlamentu.

Lokomotivy budou rušiti krávy na pastvě a slepice při snášení vajec. Vesnice u dráhy vyhoří. Ptactvo nebude moci žíti ve vzduchu otráveném lokomotivami, znemožní se chov bažantů a lišek. Koně stanou se bezcennými. Majitelé hostinců zchudnou. Cesty po železnicích budou nesmírně nebezpečné, poněvadž lokomotivy explodují a roztrhají cestující na kusy.

Troufnete si po přečtení jet vlakem?

LN, 14.8.2021