27.10.2020 | Svátek má Šarlota, Zoja, Zoe


Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
M. Pivoda 30.9.2020 17:48

Pět P, nebo spíše dvě B?

V 19. století typicky šlo o pět P: zajištění pánové si přáli získat dívku Poctivou, Pilnou, Poslušnou - a samozřejmě také Pěknou a s dostatkem Peněz ve věnu.

Již od dob českého reálného socialismu se ale začala u nás prosazovat spíše dvě praktická B, tj. mít Byt a Babičku.

K. Kovařovic 30.9.2020 7:37

Tak fakta - skutečný příběh. Manželé vychovali 3 děti - dnes mají 7 vnoučat. Žena pracovala celou dobu před odchodem do starobního důchodu jako učitelka na druhém stupni Základní školy. Měla k tomu odpovídající vyskolškolské vzdělání. Velmi pomohla při péči o vnoučata - proto také odešla do důchodu v řádném termínu co nejdříve. Dnes nemá tato babička ani průměrný starobní důchod ! Tak to je vizitka našeho školství a poděkování státu.

R. Langer 30.9.2020 10:41

To víte, jsou tu jiní, potřebnější, co mají dětí víc... ;-)

Š. Hašek 30.9.2020 18:42

Ti nemají děti. No, mají.

Ti je mají jako kolonku v žádosti o moje a Vaše peníze.

Netroufl jsem si napsat velké "M". ;-)

R. Vithous 2.10.2020 16:38

Ten fakt je smutný, problémy vidím i u mé maminky, byť je na tom o fous lépe. Na druhé straně "průměrný důchod" a to, zda je spravedlivé když má jeden více a druhý méně je věc velice ošidná. Důchod se skládá ze základní výměry "sociálního charakteru" která je pro všechny stejná (letos 3490 Kč) a procentní výměry, která je +- "zásluhová" a závisí m.j. na délce pojištění (přímo úměrně) a na výši příjmu z něhož bylo odváděno sociální pojistné. S tím, že podle roku vyměření důchodu je část příjmů vyšší než 44 % průměrné mzdy při stanovení tzv. výpočtového základu redukována na 26 %. Ve finále má tedy pro výši důchodu větší význam celková doba pojištění (odpracované roky plus náhradní doby jako je mateřská, vojna či studium před r. 2010) než rozdíly v příjmech řádově v jednotkách tisíc (v dnešní hodnotě peněz). A zde je často zakopaný pes. Za každý uznaný celý rok pojištění náleží procentní výměra důchodu ve výši 1,5 % výpočtového základu (což bylo podobné i "za totáče"). A zde záleží na době odchodu do důchodu! "Třídětná" žena, narozená v r. 1941, dosáhla svého nároku na důchod (ne povinnosti) v 54 letech, zatímco "holky" které se narodily v r. 1956 až v 59 letech. A tedy byly o pět let starší. Vysokoškolačky ročník 1941 tak mohly do nároku na důchod dosáhnout maximálně 38 roků pojištění vč. náhradních dob, ty ročníku 1956 získaly až 43 let pojištění. Mnozí (vyučení) muži přitom dnes mají i 47 - 48 roků pojištění. Proc. výměra u prvních činí maximálně 57 % výpočtového základu, u druhých 64,5 % (u mužů až 72 %) výpočtového základu. To je rozdíl, který např. při 16000 Kč výpočtového základu v dnešní hodnotě peněz činí 240 Kč/rok. Další věc je, že valorizované důchody kopírují celou inflaci a 1/2 růstu reálných mezd, zatímco nově vyměřované důchody zohledňují celý růst hrubých mezd. Valorizace tak sice +- zachovává kupní sílu důchodců i při inflaci, ale při větším růstu mezd se "rozevírají nůžky" mezi "starodůchodci" a "novodůchodci" v neprostěch těch starších. Takže tak.

M. Vlasák 30.9.2020 6:58

Je to pravda, ale dosud mne ta souvislost porodnosti se zestárnutím prarodičů nenapadla.R^

T. Vodvářka 30.9.2020 6:13

Pěkná a zejména pravdivá slova, pane autore. R^

Š. Hašek 30.9.2020 10:57

Zcela určitě!

Jen bych malinko "poznamenal k tomu vědeckému bádání". Ještě poměrně nedávno byly "tyto objevované souvislosti mezi moderní dobou a skřípaním rodiny" brány jako, že to dá přeci rozum.

Rodina, pokud možno košatá počtem i věkově, generačně .... to je prostě základ.

A moc nového se objevit nedá, asi ale je nutno to vyhrabávat zezdola, ze starých, zaprášených šuplíků.

M. Krátký 30.9.2020 1:09

hezké - zaujala mě poslední věta druhého odstavce, kde se píše, že "Maminka s novorozencem pak bývá víc odkázána sama na sebe, případně na jesle a školku" a z mých osobních zkušeností ve čtyřicátých až padesátých letech ji doplňuji takto - moje mladší sestra Vladimíra narozená 1947 musela do jeslí a následně do školky ( a naše máma jí tam doprovázela jako pí čelka ) protože náš táta - ačkoliv byl ve velmi vysoké státní funkci (GŘ významného PZO ), nebyl finančně schopen svoji rodinu s třemi dětmi uživit a tak musela máma jít také do práce !!!!!! - hezký den R^R^R^

R. Langer 30.9.2020 10:42

To bylo tehdy ovšem zcela běžné...

R. Langer 30.9.2020 10:44

Vlastně to bylo zcela běžné ještě o 22 let později, když jsem se narodil já. Holt - komunismus.