Že se vánoce staly oslavou konzumu a obžerství? Ano. Sami jste si je v to přetvořili. Odmítli jste jejich křesťanský rozměr a nyní se divíte sami sobě, kam se svátek narození Krista dostal.

S vyděšenými úvahami o děsivosti předvánočního šílenství se jako každý rok v posledních letech roztrhl pytel. Fascinující, a zároveň absurdní, na tom je, že podobné rozvahy se derou z per a klávesnic levicových ateistů. Najednou se diví, kam druhý nejzávažnější křesťanský svátek dostali. Oni sami. Nezřídka dokonce použijí slova o vánocích ukradených.

Jsme prý jednou z nejvíce ateistických zemí světa. Prý je u nás až 90 procent lidí, kteří v Boha nevěří. A dokonce je to prý i věc, kterou bychom se měli chlubit a být na ni hrdi. Nu, neberu jim jejich názor. Pak se ale musím pozastavit nad tím, proč jim vadí, že svátek ztratil rozměr spirituality a víry a stal se obyčejným mejdanem. Vždyť to tak chtěli.

Vadí jim, že vánoce už nejsou o rozjímání, ale co dělat, když už kvůli jejich letitým snahám lidé ani netuší, proč že by měli rozjímat. Vadí jim, že vánoce už nejsou oslavou lásky a duchovna, ale přitom sami toto poselství vykořeňují a ty, kteří se nedají, zesměšňují. Vadí jim, že nastalo obecné šílenství v nákupních centrech, ale přitom sami odmítli důvod, proč by tomu tak být nemělo. Rozčilují se nad přílivem Santa Clause v barvách Coca-Coly, i když by se měli radovat, jak zaplnili prázdný prostor.

Zpíváte 24. prosince večer, obtíženi plným pupkem opulentní večeře a unaveni rozbalováním dárků, na které jste si vzali úvěr od HomeCreditu, že se vám narodil Pán, aniž byste věděli proč? Užíváte si volna během svátků v pohodlí a před televizí s blbým programem z archivu a marně si při tom všem kladete otázku, kvůli čemu to volno vlastně je? Cítíte v sobě jakési malilinkaté hlodání duchovní prázdnoty a zmatky?

Stěžujte si sami na sebe!

Jakubroth.blog.idnes.cz