Nějakým nedopatřením se mi dostaly do rukou májové Haló noviny. Datum vydání tam není uvedeno, ale z jejich obsahu vyplývá, že vyšly někdy koncem dubna tohoto roku. Soudružka místopředsedkyně ÚV KSČM Miloslava Vostrá ve svém článku spolu s jinými autory zapěla chválu na tento svátek (První máj je lásky čas, pojďme se vrátit ke snům mládí). Ve svém chvalozpěvu mimo jiné uvedla: "A není se čemu divit, že proti tomuto svátku bojovali lidé jako Adolf Hitler a další extrémní pravičáci."

Ostatní extrémní pravičáci nejsou jmenováni, tak jejich postoje nemůžeme hodnotit. Pokud se týká Adolfa Hitlera, pak se paní místopředsedkyně hluboce mýlí. Historie je prostě zcela jiná. Po uchopení moci nacisty 10. dubna 1933 byl vydán říšský zákon, kdy se první květen poprvé v německé historii stal svátkem s pracovním volnem a nárokem na plnou náhradu mzdy. Šlo o tzv. svátek národní práce.

V hitlerovském Německu slavnosti začínaly většinou již večer 30. dubna zpěvem a tancem na veřejných místech. Prvého května se konaly slavnostní průvody pracujících, SA, SS, Hitlerjugend apod. Veřejné projevy přednášeli místní funkcionáři NSDAP. Toto bylo korunováno masovým poslechem rozhlasu s projevem Adolfa Hitlera. Přitom nepopisujeme centrální oslavy v Berlíně za účasti vůdce.

V ideologickém duchu po zřízení Protektorátu Čechy a Morava komentoval 1. máj i český tisk. Například Národní politika dne 2. května 1939 uvedla: "Německý národ utvořil ze dne 1. května, kdysi dne sporů a nenávisti, den radosti a národní svátek německého národa."

Takže oslavy 1. května v jiných totalitních státech včetně Československa po tzv. Vítězném únoru byly obdobou oslav v nacistickém Německu. O boji Adolfa Hitlera proti 1. máji nelze mluvit. V tom se soudružka místopředsedkyně Vostrá hluboce mýlí.