Pozoruhodné nové myšlenky vyslovil Karel Schwarzenberg
Počtrnácté probíhalo v pondělí a v úterý Fórum 2000 - slet zajímavých lidí z celého světa, kteří mají k životu co říct. Vzniklo z iniciativy Václava Havla, tehdy prezidenta, dřív se konalo v Pražském hradě, nyní na Žofíně. Nyní se navíc rozrostl tak, že některé přednášky se odsunuly do Akademie věd, Goethova institutu a Francouzského institutu. Absolvoval jsem některé z nich, ani všechny, které jsem považoval za nejzajímavější, jsem však nezvládl - to znám z vědeckých kongresů, kde je to běžné.
Zisk krátkodobý převažuje
Globální civilizace ničí naši planetu, likviduje smysluplné lidské osídlení - posteskl si v pondělí ráno v úvodním slově k zasedání si Václav Havel. Připomněl, že tahle civilizace je poprvé ateistická - ztratila vztah k nekonečnosti a věčnosti, proto v ní převažuje zisk krátkodobý nad ziskem dlouhodobým.
Ano, politici se většinou řídí obzorem příštích čtyř let, tedy do příštích voleb, delší perspektivy je nezajímají. I když je třeba pardonovat naše pravicové vlády, když projektují penzijní reformu a snaží se o snižování státního rozpočtu. Ovšem nejvíc si připomínám prezidenta Johna Kennedyho, který vyslovil v květnu 1961 požadavek, aby první Američané stanuli na Měsíci a vrátili se odtamtud živí a zdraví do konce desetiletí. Kdyby nepodlehl atentátu, stejně už by v okamžiku vysazení kosmonautů na Měsíci nebyl v Bílém domě, před kamerami by jim blahopřál a v jejich slávě se přiohříval jiný prezident.
Havel pak upozornil, že nelze spoléhat na předvídatelnost lidského počínání, jak o tom svědčí nedávná finanční a ekonomická krize. "Je to varování před nepřiměřeným sebevědomím a pýchou moderní civilizace."
Barbaři v kravatách
Na exprezidenta svým způsobem navázal ekonom Tomáš Sedláček z ČSOB. Zdůraznil, že barbaři nestojí před našimi branami, ale jsou uvnitř. Jsou to vnitřní barbaři v kravatách. Právě tihle lidé zavinili nedávný ekonomický kolaps. Podle Sedláčka způsobili šestkrát větší škody, než jaké přivodil útok na Ameriku v září 2001. I to je novinka, aspoň pro mne.
Bývalý premiér Mirek Topolánek mínil, že když stát zasahuje do ekonomiky, výsledek je vždycky špatný. Politická moc nesměřuje k tomu, aby udržela zlaté časy, ale zase jenom k udržení moci. Stát dnes rozděluje polovinu peněz z národního hospodářství a druhou se snaží regulovat - to je špatné.
A pak se zeptal: Kdo přiměl banky, aby dávaly hypotéky lidem, kteří je nemohli splácet?
Opět dodávám svůj názor. Před časem jsem četl, že tuhle možnost otevřel prezident Bill Clinton.
S Topolánkem absolutně nesouhlasil zakladatel Transparency International německý socialista Peter Eigen. To řekl hned v první větě. Podle něho má ekonomiku řídit politika. Lehce se pochlubil svými zásluhami na potlačování korupce a zdůraznil, že organizovaná občanská společnost by se měla stát partnerem soukromých firem a států. Na přímý dotaz moderátorky odpověděl, že politici nejsou schopni řešit problémy. Divil jsem se, že se ho nikdo nezeptal: A k čemu máme volby? Chcete snad nahradit dnešní systémy demokracie neziskovými organizacemi?
Ekonomický vzestup bez demokracie
Nejvíc nových myšlenek - aspoň podle mého názoru - vyslovil ministr zahraničí Karel Schwarzenberg v krátkém desetiminutovém projevu bez papíru. Citovat přesně nebudu, nemám přepis jeho projevu. Tedy stručně: Ukázalo se, že ekonomický vzestup země je možný bez demokracie, dodržování lidských práv a tržního prostředí. Tím samozřejmě myslel komunistickou Čínu. Dále: Křesťansko-židovská kultura v Evropě se myšlenkově vyčerpala - musíme čekat na podněty odjinud. Nacionální socialismus - v Hitlerově Německu se mu říkalo nacismus - se ve světě vynořuje v nových podobách, i když je méně krutý.
Jsem rád, že tyhle myšlenky Schwarzenberg formuloval. Jsou tak neotřelé a důležité, že by se jim mělo možná věnovat celé Fórum 2000 v příštím roce. A k tomu přidat i růst radikálního nacionalismu vyprovokovaný militantním islámem.
Britský sociolog Richard Sennett se pozastavil nad tím, že Mexiko a Bombaj mají po 25 milionech obyvatel. Na okrajích jsou diametrálně odlišné čtvrtě, zatímco v centru žije mezinárodní společenství. Vůbec rozrůstání měst donekonečna je problémem, na který narazil i Havel.
Riziko atomového teroru
Byl jsem se podívat i na některých dalších diskusích. Zaujal mě dlouholetý primátor Budapešti Gabor Domszky, který líčil problémy revitalizace maďarské metropole po pádu komunismu. V mnohém se podobaly problémům pražským.
Japonský architekt Fumihiko Maki zase mluvil o potížích při vybírání nejlepších projektů k realizaci. Například návrh na operu v Sydney, který dnes udivuje celý svět, původně patřil mezi zavržené, teprve dodatečně ho jeden člen poroty vytáhl na světlo. Mimochodem Maki je autorem budovy, která má za dva roky stát na místě Ground Zerou v New Yorku, kde kdysi byla Dvojčata zničená teroristy v září 2001.
Teroristického útoku se obává Paul Wolfowitz, bývalý náměstek ministra obrany USA a potom prezident Světové banky. V sekci o nukleárních zbraních se zmínil, že existuje riziko, byť velmi malé, zneužití těchto prostředků teroristy. Podle něho by to mělo vedle ztrát lidských a materiálních strašlivý dopad na lidi, dopad psychologický.
Přes sto řečníků
Na letošním Fóru 2000 vystoupilo přes sto pozvaných řečníků. Je ohromně záslužné, že se organizátorům v čele s Oldřichem Černým daří každý rok takové množství osobností z celého světa, které by formulovaly a rozvíjely pohledy na současné problémy, sehnat.
Rovněž je potěšitelné, kolik stovek mladých lidí tyto přednášky a diskuse každoročně sleduje, někteří se odvážně zapojují do debat vedených v angličtině. Vidím v nich budoucí politiky, diplomaty, poslance, manažery, novináře, starosty a další aktivní účastníky veřejného života.
Se svolením autora převzato z www.karelpacner.cz
