V naší schránce se objevila obálka od Českého statistického úřadu. To je zvláštní, měl jsem za to, že se má sčítání lidu uskutečnit až za rok, a to dokonce celoevropské. Pak jsem si ale vzpomněl, že jsem kdesi četl, že na malém vzorku populace má proběhnout nanečisto už letos, aby se vychytaly případné mouchy a napřesrok naostro to šlo hladce, bez celoevropské ostudy. Obálku jsem bez dalšího zkoumání nechal několik dní ležet na poličce u dveří a došlo na ni až v rámci sobotního úklidu. Manželka, když jsem jí radostně sdělil, že jsme se asi stali účastníky testovacího sčítání lidu, skepticky odvětila, že policie vyšetřuje podivný tendr ČSU na dodání informační technologie k této statistické akci dekády, takže Bůh ví, zda k nějakému sčítání vůbec kdy dojde. Dle obvinění bylo výběrové řízení ušito na míru vítězné firmě Hewlett-Packard, která tak přijde k půlmiliardové zakázce. No co, obdržená obálka je důkazem toho, že se zkušební sčítání rozjíždí a dokonce byla vybrána naše domácnost, takže to asi budou jen závistivé pomluvy neúspěšné konkurence.

Ach jo, sčítání lidu, člověk by řekl, že od časů Marie Terezie někdo vynalezl lepší způsob získávání statistických údajů o populaci, než otravováním lidí. Nemá snad státní správa dostatek informací o každém z nás? Co matriky, katastrální úřady, přihlášení k trvalému pobytu, daňová přiznání, odvody sociálních dávek? Co běžně dostupná čísla o zatížení rodin hypotékami, prodeji aut, televizí, praček a počítačů? Že by z toho všeho nešla vytáhnout data, která sčítači potřebují? Vždyť se neustále mluví o síti, která jednotlivé instituce propojí, aby občané nemuseli všude všechno hlásit duplicitně, triplicitně a pořád dokola znova a znova. Nemluvě o validitě údajů, získaných vyplňováním dotazníků. Kdybych například v kolonce národnost uvedl, že jsem australský Aboriginec, museli by to statistici akceptovat, zkrátka se tak cítím, tak co. Jako když kdysi kolega v nemocnici jako fór do statistického hlášení výskytu nemocí zadal kód moru, pak douho čekal, že z toho bude průšvih či vysvětlování, ale místo toho se v ročním celostátním zpracování objevila kolonka mor: počet 1.

Ale to jsem trochu odbočil. Rozlepil jsem tedy obálku a vypadl na mě růžový formulář, na první pohled těžko rozeznatelný od daňového přiznání. Sakra, co tohle je? Začetl jsem se do doprovodného dopisu. Vážená paní, vážený pane, v příloze Vám zasíláme formulář ročního výkazu ÚPN 4-01 za rok 2009… Kristovanoho, co po mně mohou chtít? A kdo? Tohle sčítání lidu nebude, manželka měla opět pravdu. Text pokračoval informacemi typu …jestliže Vám nebyla v zaslaných výkazech předepsána identifikace Číslo sumáře, doplňte prosím dvě nuly, následovalo doporučení vyplnit formulář elektronicky a sdělení, že na webu ČSU najdu odkaz na zaměstnance, kteří…podají odpovědi na nejčastější dotazy (FAQ), např. i účelu zjišťování a zůsobu výběru zpravodajských jednotek.

Že FAQ znamená nejčastější dotaz jsem z toho pochopil, ale co to asi je ta zpravodajská jednotka? Nezapletl jsem se omylem do nějaké špinavé hry BIS? Na začátku i na konci vysvětlovacího dopisu, který mi objasnil pouze to, že jsem debil buď já, nebo někdo jiný, bylo zdůrazněno, že vyplnění formuláře je závazné a povinné. Ovšem v textu jsem narazil i na větu, že mě žádají…o zaslání i negativního hlášení v uvedeném termínu s příslušným komentářem. Negativní hlášení, to jako znamená, že jim také mohu nahlásit, že na to zvysoka kašlu, s komentářem, že onen dotazník považuji za nesmyslný opruz?Hurá, tak to bude můj případ, napíšu, že jsem obyčejný vysokoškolák, nejspíš s mozkem vygumovaným alkoholem, protože ani zbla nerozumím tomu, co to po mě ČSÚ chce a hlavně proč. Ale nejdřív si projdu ještě vlastní formulář, třeba mě přitom osvítí Duch svatý. A vůbec, neměl bych si zase po letech přečíst Zámek? Když se Kafka začal po revoluci vydávat, byl jsem ještě příliš mlád a pln optimismu na to, abych jej přelouskal až do konce.

Ale zpět k formuláři, takže první kolonka: IČO. Sláva, to chápu, přivydělávám si na živnosťák k platu zaměstnance, tedy mám své IČO a statistici se patrně chtějí dozvědět něco o mé živnosti. Druhá kolonka: číslo sumáře, třetí kolonka: počet místních jednotek. A je to tady, jsem v koncích. Mám jít na web ČSU a hledat manuál k vyplnění? Čtu dál, čtvrtá kolonka: název a sídlo zpravodajské jednotky. Zase ta špionážní terminologie, nelze tomu uniknout. Ano, už není pochyb, myslí tím mne. Stala se ze mne zpravodajská jednotka. Dole je ještě komentář: zpravodajská jednotka uvede vysvětlení logických nesrovnalostí nebo mimořádného vývoje ve vykazovaných datech, které vyplývají z organizačních změn nebo jiných okolností…

Následují tři stránky dotazů na mé zaměstnance, odpracované hodiny, mzdy. Předpokládám, že většina držitelů IČO stejně tak jako já žádné zaměstnance nemá, nikomu neplatí žádnou mzdu a tudíž obdrží naprosto zbytečně stejný formulář. Copak tohle všechno se nedá zjistit jinou cestou, než rozesláním sta tisíců dotazníků? Nebo jsem byl vybrán jenom náhodou spolu s hrstkou jiných zpravodajských jednotek? A pokud mám povinnost toto vše nahlásit statistikům, jak mě výslovně v dopise upozornili, proč si to nezjistí sami na Finančním úřadě, Správě sociálního zabezpečení nebo u všech čertů? Ochrana osobních údajů, ale jděte, musím-li to vyplnit, údaje tím odtajním tak jako tak.

Jako správná zpravodajská jednotka, kterou začali vyslýchat, mám dvě možnosti. Mlčet anebo mlžit. A já budu mlčet jako hrob. Dopis nebyl doporučený, tudíž jsem žádný nedostal. A když bude nejhůř, postavím se tomu čelem a napíšu negativní hlášení s příslušným komentářem, pravda, to už ale bude po termínu. Jaká bude asi sankce?

Jeden z důvodů, proč jsem vystudoval medicínu, byl ten, abych se mohl věnovat praktické práci a nestal se otrokem lejster, paragrafů, vyhlášek, formulářů, tabulek a výkazů. Svatá prostoto, jak jsem se mohl takto zmýlit? Za patnáct let mé lékařské praxe administrativa, která se valí na zdravotníky (bohužel hlavně na sestry), narostla do obludných rozměrů a nebezpečně ukrajuje z času, jenž by měl být věnován pacientům. S tím bohužel neudělám nic. Až se budu jednou před soudem zodpovídat ze zanedbání lékařské péče (protože zemře-li pacient, nemůže za to jeho stáří, nemoci, životospráva, kdepak, za to může lékař), každý nevyplněný papír v chorobopisu by se stal důkazem toho, že jsem vrahem.

Ale ignorování formuláře ČSU, psaného jazykem ptydepe, to si snad ještě mohu dovolit.

Dej blbci funkci, vymyslí lejstro. To je nepravdivější rčení, které znám, a protože lejster přibývá (pamětníci říkají, že jich je dnes více než za socialismu), je třeba se ptát, narůstá-li i počet blbců, kteří mají funkci.

Obávám se, že odpověď znám.