Volební dvouden jsme se ženou strávili v obci Lipová, nedaleko Velkého Šenova, to je až u hranic, dvacet kilometrů severozápadně od Rumburka. Odvolili jsme v Praze, večer byli s kamarády a celou sobotu jsme sledovali na internetu, jak volby dopadly. Hlavně jak dopadly v Praze, a taky ve Zvoli, tam bydlíme. Večer jsme se vraceli domů. Ta Lipová, to opravdu není životem kypící aglomerace. Proto mě trochu překvapilo, že na plácku před sámoškou, ve světle pouliční lampy, tam hodovalo u stolečků několik desítek lidí. Že by náznak, že lipovští vnímají volby jako svátek demokracie, nebo to byla horečka sobotní noci v lipovském podání? Když jsme pak dojeli do Prahy, jeli jsme kolem obecního úřadu a kousek odtud šli po chodníku dva muži, každý si nesl flašku. Současný starosta obhájil mandát. Šli slavit, ti dva? Takové obhájení mandátu jistě za oslavu stojí.

To tedy byly dva velmi ojedinělé indikátory svátku demokracie. Je to jen postřeh, rozhodně ne stížnost. U nás volby povinné nejsou a myslím, že je to dobře. Někde je mají povinné a kdo se nedostaví, riskuje pokutu. Prý se ty pokuty nedávají, ale kdo ví, jak to je. I to riziko pokuty je pěkná otrava, jako když telefonujete při řízení. Ještě horší je povinná radost z voleb. Za bývalého režimu posílali k volebním místnostem dechovku. To aby bylo veselo, aspoň.

Některé obvody čekají příští pátek a sobotu ještě volby senátní, my nesenátníci se vracíme do všednosti. Pořád je kolem nás – kam oko pohlédne – nějaký předvolební plakát. Na nich lidské tváře: ano, volíme konkrétní lidi. Jsou to zpravidla blahobytně vyhlížející mužové a ženy. Muži jsou oholení nebo mají upravené vousy, ženy jako by přišly právě od kadeřníka. Každý to myslí dobře a je si jist, že vytáhne káru z bláta. Budou na těch billboardech a papundeklových deskách viset ještě dlouho.

U nás ve Zvoli hostují někdy cirkusy. Tak asi dvakrát, třikrát do roka, takové ty malé, mají tam pudlíky a klauna a pejsky. Než cirkus přijede, jede auto a cirkusák rozvěšuje cedule s klaunem. Pak se odehraje představení a jede zas ten samý cirkusák a uklízí cedule. Přijeďte k nám – nikde neuvidíte ceduli s klaunem.

Zato cestou uvidíte spoustu plakátů a billboardů s těmi dobrotivými, co do porostu upravenými kandidáty.

Dejme tomu, že jsem cestou z Lipové do Zvole vyhlížel nějaké odezvy na výsledky voleb. Jestlipak v nadcházejících dnech, kdy jsme se vrátili do všednosti, uvidím uklízení předvolebních cedulí? Představuji si, že bych si všiml, jak někdo sklízí ceduli, podívám se pozorně a hrome, on je to ten blahobytný pán z cedule, on je to sám pan kandidát! Dám se s ním do řeči. Ne, neuspěl, takový je život. Tak tedy uklízí, aby tu zbytečně nestrašil, když je po volbách.

Toho bych si poznamenal a volil příště. Ale pochybuji, že nějakého takového kde potkám.

LN, 8.10.2018