FEJETON: Žijeme paradoxně v krásné době
Tak jsem si tuhle uvědomil, v jaké krásné, bohaté a svobodné době to žijeme. Ano, u nás v České republice!
Prvním náznakem byly články v novinách, v nichž u nás žijící cizinci líčí život mezi námi a taky nás Čechy. Většinou zaznívá překvapení, do jakého klidného, názorově tolerantního státu se to přistěhovali, kde se lidé nepletou do toho, jak žijí jiní. Uvědomil jsem si, že máme velkou svobodu vyjádřit svůj názor a politická korektnost nás ještě úplně nesvázala. Můžeme potraty nebo homosexuály, ale také nemusíme. Co na tom, že politici se nesmiřitelně hašteří? Vždyť je to jejich povolání.
Ano, mohu hlásat své názory, zakládat kluby a sdružení. Na našich ulicích je ve srovnání s některými destinacemi relativně bezpečno. Školní vzdělání a zdravotnictví prakticky solidárně zadarmo. Ekonomika roste a máme druhou nejmenší nezaměstnanost v EU. Pozorujte někdy nákupní vozíky u pokladen v supermarketech.
Na našich nádražích a náměstích se neodpalují sebevražední atentátníci a těch pár muslimů, kteří k nám přijedou, utrácí peníze v lázních a nanejvýš udělá trochu nepořádku v parku. Nenahánějí naše děvčata a imigranti se zatím nepřerozdělují.
To je přece fantastické – a my si to v rutinním běhu dní a při našem sklonu k podceňování a brblání ani nestačíme uvědomit. Tím spíš, že je to možná dočasné, zlatá léta, na která budeme jednou vzpomínat. Tak si je koukejte užívat.
