FEJETON: Žijeme na smetišti
Ne, že bychom se topili přímo v páchnoucích odpadcích. Hypermarkety se zbavují "odpadků" slevovými akcemi, výrobci snížili kvalitu a životnost, abychom kupovali nové modely. Ale nejde jen o hmotu. Prostor kolem nás je znečištěn oceánem elektromagnetických signálů, zkuste najít místo, kde je ticho, a snění pod hvězdami nám znemožňuje světelné znečištění. V letošním létě přibylo i "tepelné znečištění".
Ale i my, lidé, šíříme kolem sebe nejen ty exkrementy tělesné, ale i duševní. Podívejte se na internet. Najdete tam spoustu užitečného, ale také nepravdy, bludy a nenávistné diskuse. Skoro 90% všech mailů tvoří neužitečné spamy. Moře písmenek, často vyjadřujících spíš emoce než informace. Možná právě schopnost sebevyjádření umožňuje úspěšné přežití právě ve světě zahlceném nadprodukcí. Dříve lidé četli knihy, povídali si spolu. Dnes po nich stéká mazlavý informační tok multimédií. Zřejmě k tomu nejsme řádně geneticky uzpůsobeni.
Pravěký lovec nebo sběrač rozvážně kráčel krajinou a naslouchal jednotlivým signálům a znamením. Pevná pravidla a rituály dědil a předával z otce na syna. Dnešní člověk je vláčen harmonogramy, závazky a marnou snahou stihnout. A co se pracně naučí dnes, už zítra neplatí. Že by se zrychlil čas? Když byl z láhve vypuštěn džin technické civilizace, vše se zmnožilo a expandovalo. Konec konců, co bychom si nalhávali, je to příjemné a umožňuje nám to žít pohodlněji. Ale v reálném světě není nic černobílé a nelze oddělit jen dobré od zlého. Při konzumaci dobrého nám mezi zuby skřípe i pachuť toho druhého. Nedílnou součástí života je i balast rizika, propadajících se tunelů a srážek s hloupostí.
Co s tím? Moudře pokývat hlavou a také použít zdravý rozum, tedy pokud se dostavil. Uvědomit si, co vlastně chci, co mám rád, tím směrem se podívat a tomu mazlavému nastavit deštník. Budete překvapeni, umí odstínit nejen déšť.
