Ve většině sportů je to jasné: dojel jsi dřív, jsi tedy vítěz. V této souvislosti mi leží v hlavě kuriózní případ, kdy dva lyžaři dojeli závod v obřím slalomu na setinu vteřiny přesně stejně. Elektronické stopky ale měří na tisícinu vteřiny. Ty stopky a ti lidé, co je obsluhovali, tedy věděli, kdo byl o tisícinu rychlejší, jenže propozice definují relevantní čas na setinu. Výsledek udržen v tajnosti – námět na povídku: časoměřič sděluje tajemství do duté vrby…

Když je nejhůř, v médiích se zveřejňují rozmanité žebříčky. Společnost Boston Consulting Group sestavuje analýzy kvality života v různých zemích světa. Loni to bylo tak, že nejlíp se žije v Norsku (dodám: pokud nejste cizinec a nemáte tam dítě, to jste v nebezpečí, že vám ho norský stát odebere), druhá nejlepší země je Švýcarsko a tak to běží dál, Česko je na 24. místě za Británií a Francií, ale před Portugalskem a Itálií. Nejhůř se podle žebříčku žije ve Středoafrické republice. Ještě mimochodem, Boston Consulting Group je podle žebříčku Fortune třetí nejlepší firma, pro kterou je dobře pracovat. Která je nejlepší? No přece Google.

Hodně si všímáme žebříčku vnímané korupce. Ten sestavuje Transparency International, na špici je Dánsko, po něm Nový Zéland. My jsme na 38. místě a potřebovali bychom o šest příček postoupit, abychom se ocitli na úrovni průměru Evropské unie. Organizace Reportéři bez hranic sestavuje žebříček svobody médií. Před pěti lety jsme byli na třináctém místě, spadli jsme na místo čtyřicáté. Více potěšující je žebříček agentury Bloomberg, který hodnotí inovativnost světových ekonomik. První je letos Jižní Korea, těsně pod ní Německo. Česko poskočilo o tři místa na 25. pozici a pokud jde o hodnocení výrobní tržní hodnoty, jsme dokonce na šestém místě.

Je to všechno dobře nebo špatně?

Záleží na tom, jak kreativně s pozicí na žebříčku pracujeme. Podívejme se třebas na žebříček světové bezpečnosti. V něm jsme na desátém místě, to je jistě velmi dobré umístění. Nejbezpečněji je podle žebříčku na Islandu, ale za námi je kupříkladu Norsko. A jak jsou na tom jiné země? Británie je pětačtyřicátá a Francie dokonce šedesátá, nespadají ani do první čtyřicítky, ve které najdeme většinu evropských zemí.

Tak to je dobře, můžeme si pochvalovat naši pozici. Je tu ale háček: oproti loňsku se Česko propadlo o tři místa! Jsme tedy ve skupině propadajících se zemí, jako je Ghana, Sierra Leone, Tanzánie, Senegal a Rovníková Guinea. Důvod k panice? Přinejmenším k ostrým interpelacím na ministra vnitra.

Jsme na konci, když ne žebříčku, tak úvahy: žebříčky skvěle poslouží jako argumentační materiál optimistovi i škarohlídovi. Lze po něm šplhat nahoru i dolů, to je základní vlastnost každého žebříčku. Proto je máme tak rádi, jsou vždy pohotově podpořit náš předem daný názor.

LN, 17.6.2019