29.3.2024 | Svátek má Taťána


Diskuse k článku

FEJETON: Vyšší princip mravní

Název článku jsem převzal z čs. filmu z roku 1960, kdy za heydrichiády byli popraveni studenti, kteří jen tak z bujnosti přemalovali fotku Heydricha v novinách.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
J. Cervenka 8.4.2015 23:54

moralka Cechu?

jsem si jist, ze vetsina Cechu se nelisi morakou od vetsiny zapadnich Evropanu. Ale jednou jsem zapochyboval; Na prednasce o neuropatthologii na fakulte Karlovy University prednasejici promital jak pacient s Parkinsonovoau chorobou se nemuze strefit do ust s hrnkem kavy. Studenti lekarske fakulty se valeli smichy. To si absolutne neumim predstavit v treba v Americe (Ucil jsem tam 40 let). Cim to je??? Ma to co delat s upadem moralky??

S. Lorenc 8.4.2015 15:43

Mravnost a její zdroj

Co je zdrojem mravnosti? O co se může opřít?

V. Vaclavik 8.4.2015 16:40

Re: Mravnost a její zdroj

Muze se oprit o fakta sveta, jaky tento je, ve spojeni s fakty prirozenosti cloveka, ktery v tomo svet existuje a preziva v nem.

Mravnost cinu cloveka se odviji od otazky jeho preziti. Vse co je 'pro' jeho preziti, tedy pro-zivot, je mravni chovani a vse co je proti jeho preziti, tedy proti zivotu, je nemravne chovani. Napriklad pouzivani rozumu, pokud mozno spravne, za ucelem preziti je mravni pocin, ktery ma byt mravnimi lidmi kladne hodnoceny, a naopak. Zivot je pro cloveka tou nejvyssi hodnotou a jeho zachovani je proto mravni zalezitosti. Moralni chovani cloveka je takove chovani, ktere je v souladu s jeho uspesnym prezivanim na teto zemi coby homo sapiens, tedy jako clovek rozum pouzivajici a proto clovek moudry. Zdrojem je A. Randova a vice se o tom muzete docist v jejich pracich, ovsem nejlepe v souhrnu jeji filozofie v knize Objektivismus: Filozofie Ayn Randove od L. Peikoffa, ktera u nas vysla v ceskem prekladu.

P. Rada 8.4.2015 18:03

Re: Mravnost a její zdroj

Ano napsal jste to vcelku pěkně. To co zmíněno není, je omezená možnost člověka nadhledu nad dopady svých činů. Naprostá většina populace se podlo tohoto hlediska proto chová "mravně" - ale jen při pohledu ze dne na den ... a "po nás potopa". 

Autor pěkně zmínil ztrátu víry, ztrátu respektu k  "Vyššímu principu" ...  které umožnovaly dát lidskému konání podstatně širší rámec než kam většinově dohlédneme. To dávalo společnosti oporu a strategický rámec kterým ale opovrhují hlavně zastánci ultraliberálové v tezích o volném trhu atd.

Dnes víru sice s části nahradilo vědní poznání ale to lze egoisticky ignorovat a také se to žel děje. Dlouhodobé výhledy společnosti jsou proto špatné.

K. Janyška 8.4.2015 10:52

Mravnost nám nechybí. Možná ta minulá. Ale i ona se

vyvíjí... Dzp.

J. Roubal 8.4.2015 10:26

Jen drobná poznámka

Vážený autore, pokládal bych za vhodnější, chcete-li uvodit Vaši úvahu odkazem na zdroj inspirace, použít skutečně ten primární. Ano, film "Vyšší princip" Jiřího Krejčíka je bezpochyby skvělý, ale tím, kdo "vyšší princip mravní" přivedl na svět byl Jan Drda, autor povídky, která se stala předlohou zmiňovaného filmu. A nic na tom nemění ani to, že Jan Drda byl spoluautorem scénáře (druhým byl právě Jiří Krejčík).

V. Novák 8.4.2015 10:40

Drda zřejmě neprošel lustracemi...

...

J. Roubal 8.4.2015 11:16

Re: Drda zřejmě neprošel lustracemi...

No jasně. V tomto ohledu je Drda až klasický případ celé řady, některých i dosud žijících, domácích umělců. Nejdříve jen "spíše doleva", po r. '45 komunista, později až fanatický, který měl na svědomí celou řadu svých kolegů spisovatelů, obrátil v roce '68. V díle prošel od "Městečka na dlani", přes "Němou barikádu", "Dětství soudruha Stalina" až k "Českým pohádkám". Těžko si k němu, jako člověku, vybudovat nějaký jednoznačný vztah, subjektivně však převažuje spíše ten negativní. Ale spisovatel to byl, když pomineme námět některých jeho děl, náramný.

Z. Jaromír 8.4.2015 4:15

...

Nikdo na světě nemá lehčí pozici než moralisté, "materiálu" mají a budou mít pořád dost.

J. Jurax 9.4.2015 2:08

Re: ...

:-D

J. Vozábalová 8.4.2015 0:52

Odpustit se dá skoro všechno,

ale toto ne. Můžeme diskutovat o ledačems, snad mohou být i slušní lidé, kteří vidí v minulém režimu cosi pozitivního a snad by se jim i trošku pravdy přiznat dalo - v rámci práva na odlišný názor.

Co se však minulému režimu a všem jeho zastáncům odpustit opravdu nedá, je morální devastace národa. A bude to trvat ještě hodně dlouho - několik generací - než se lidem zase stanou vlastními základní principy slušnosti a morálky.  

Není ani tak důležité, zda se vyznávání těchto principů opírá o víru v Boha nebo o cokoli jiného, jako opravdu důležité vidím, aby pro životní postoje  každého z nás bylo určující "nebe nade mnou a vyšší mravní princip ve mně".

P. Dvořák 8.4.2015 2:34

Re: Odpustit se dá skoro všechno,

Budu-li vycházet z vaší teze, že minulý režim způsobil morální devastaci národa, musím se zeptat:

Myslíte si, že posledních pětadvacet let udělalo něco pro nápravu?

R. Langer 8.4.2015 8:58

Re: Odpustit se dá skoro všechno,

Ano, rozhodně! Každý má teď svobodnou možnost ukázat, co v něm opravdu je. To za totality nebylo možné. Ale lidé jsou to pořád ti stejní, na to nezapomínejte!

P. Kmoníček 8.4.2015 15:39

Re: Odpustit se dá skoro všechno,

Dvořáku,dnes se opravdu nikdo přetvařovat nemusí.A je vidět jak se na Vás komunistická výchova podepsala,když toto neberete v úvahu.

P. Kmoníček 8.4.2015 15:46

Re: Odpustit se dá skoro všechno,

Ještě malý dodatek.Důležitá je věta,volně cituji....."dříve se lidé snažili žít s většími či menšími úspěchy podle desatera."Dnes velká většina lidí neví o co jde a to se komunistům podařilo dokonale....

J. Jurax 9.4.2015 2:09

Re: Odpustit se dá skoro všechno,

Udělalo. Vy to ovšem nevidíte - nepíše se to Rudém právu ani Haló novinách.

V. Němec 8.4.2015 7:27

Re: Odpustit se dá skoro všechno,

Jen ne nemilovat Boha a bližního. Naděje, že jednou z marasmu vybředneme jako celek je naivní. Křesťanství je tu 2000 let a ani mnozí jeho hlasatelé nedovedou podle něho žít. Mluvit ano.

V. Vaclavik 8.4.2015 12:50

Re: Odpustit se dá skoro všechno,

"základní principy slušnosti a morálky" jsou jako rostliny, ktere prosperuji, nebo zivori, ci dokonce zanikaji, v zavislosti na druhu pudy, do ktere jsou zasazeny. Podobne lidska slusnost, moralka, prosperuje, kvete nebo zivori nebo i zanika v zavislosti na spolecenskem prostredi, ktere stejne jako vyber druhu pudy pro rostliny je zcela v nasich rukou, vedenych nasimi znalostmi, co ta ktera rostlina k uspesnemu zivotu potrebuje, vyzaduje.

Clovek k uspesnemu preziti potrebuje prostredi, ktere skyta volne pole k fungovani nastroje, pomoci nehoz clovek na teto zemi principialne preziva - a tim nastrojem je u tvora zvaneho homo sapiens jeho rozum. Homo sapiens byva prekladano jako clovek moudry, ale presneji receno jde o cloveka vladnouciho rozumem, protoze jen takovy muze pak byti moudry. Pro cloveka pak spravny spolecensky sytem je takovy, ktery ponechava jeho rozumu volne pole pusobnosti, takovy, ktery to pole nezuzuje svymi regulacemi ktere mu diktuji jakym zpusobem se smi starat o svou obzivu (a jakoby to nebylo malo, diktuji mu i povinnost starat se i o obzivu, blahobyt vsech ostatnich).

Clovek ve svem prumeru je a vzdy bude jen tak mravni, slusny a moralni, jako je spolecensky system, ve kterem se nachazi. Pokud je spolecenske zrizeni nemravne, nelze od cloveka ocekavat mravni chovani. Ale jde o reciprocni vztah - spolecensky system je jen tak mravni, jako jsou mravni jeho obcane a naopak. Nejde ovsem o nejaky zacarovany bludny kruh, z nehoz neni uniku jakmile do neho jednou vstoupime. Moralku na spolecenske urovni vzdy urcuji intelektualove te ktere spolecnosti, toho ktereho civilizacniho okruhu. Intelektualove definicne jsou vzdy v mensine, nepocetni, ale jejich vliv na zivot spolecnosti je klicovy - clovek totiz jako tvor rozumovy funguje na zaklade ideji, ktere urcuji nejen zivot jedincu (pokud tedy tito mohou jednat na zaklade vlastniho rozumoveho rozhodovani) ale, a to hlavne, zivot cele spolecnosti.

V. Vaclavik 8.4.2015 13:09

Re: Odpustit se dá skoro všechno,

Intelektualove byvaji samozvani (jak taky jinak) a trimaji ve svych nepocetnych rukou zakladni ideove smerovani cele spolecnosti. Radovi obcane se totiz tvorenim novych ideji, nebo jejich kritickou premenou na jine, lepsi ideje, nezabyvaji (jak jinak, protoze kdyby zabyvali, byli by take intelektualove a nikoli jen a pouze ti radovi obcane). Radovy obcan jen prejima ideje sveho okoli, do ktereho se narodil. Je v tech idejich chyceny jako ryba v siti, z niz mu neni uniku, ledaze by mu nejaci jini intelektualove z te site pomohli, ale mohli by mu take jen pomoci ze site do kade... cili z blata do louze, nebylo by to poprve, ani naposledy). Radovy clovek dokaze rozlisovat a diskutovat a menit jen detaily usporadani spolecnosti, na opravdu sirsi, revolucni mysleni, tedy mysleni schopne pretvaret tvar spolecnosti, v principu nema, 

Aby novy intelektualni smer mohl nabyt schopnosti pretvorit spolecnost ku obrazu svemu, musi nejprve nabrat na pocetnosti, aby ziskal prevahu nad dosavadnim intelektualni skupinou. Neni to ovsem tak uplne jednoduche deleni na intelektualy a radove obcany, jde o postupny predel, kdy tech velkych intelektualu je jen malo, i treba jen jeden, kolem kterych, ci ktereho se shromazdi sprizneni mensi intelektualove a ti zase na sebe nabali cast tech mene radovych obcanu, v kteremzto pripade pak uz lze zacit mluvit treba i o lidovem hnuti, ci dokonce politicke strane. Politicka strana neni nic jineho, nez uzrale lidove hnuti. Je protimluv, aby se hnuti dostalo do aktivni politiky a delalo politiku zatimco se nadale zvalo hnutim. Neco takoveho je vesrkze falesne a z false nikdy nic dobreho vzejit nemuze.

Dnesni polistopadova prerozdelovaci spolecnost, zalozena na principu znasilnovani vsech ve jmenu solidarity se vsemi se v principu nijak neodlisuje od te predlistopadove. Je stejne nemoralni, byt na vec jde vice vycurane, jak jsme to tak rychle odkoukali od te tak vyspele Zapadni Evropy. A lidska moralka dnes jen kopiruje tento vyvoj.