O Karviné se teď hodně píše a mluví. Karviná je centrum koronavirové nákazy, kvůli Karviné nám daly zaracha čtyři státy. Jeden to pak odvolal. Vymínil si podmínku, že český občan podepíše při vstupu na jeho území přísežné prohlášení, že nemá nic společného se severní Moravou.
Já mám se severní Moravou mnoho společného. Především to, že ji mám rád a mám tam spoustu kamarádů. Jednoho mám přímo v Karviné. Dokonce jsem mu fotil svatbu. To jsem tenkrát poprvé do Karviné jel. Čekal jsem, že uvidím vypálenou zemi a budu se tam pohybovat v plynové masce. Přivítalo mě půvabné městečko zachumlané v zeleni na břehu řeky Olše.
Takže když to začalo s tou Karvinou být na pováženou, volal jsem mu, jestli je v pořádku. Potěšilo mě, že jsem se nedovolal na koronavirové oddělení a že se mnou nemluví srkze plicní ventilátor. Hlásil mi, že je v pohodě a že i jeho firma je v pohodě. Jenom měl malý problém a ten rychle vyřešil. V recepci měl, to se rozumí, recepční. Je to pendlerka, Polka. Doma v Polsku padla do karantény, sakramentská situace. Co s tím?
Tak ten můj kamarád posadil do recepce místo recepční Polky webkameru. Živá Polka recepční teď sedí doma v Polsku v karanténě a po telefonu všechno vyřizuje.
„Funguje to skvěle,“ pochvaloval si ten můj kamarád. „Má to jeden háček. Její manžel prská, že mu žena doma furt telefonuje.“
Je to už asi týden, co jsme spolu mluvili. Ještě pár dní počkám a zavolám mu znovu. Ta věc mě zajímá. Potkal jsem jiného kamaráda. Pracuje v korporátu, tak se dnes říká nadnárodním společnostem. Má na starosti obchod v oblasti Rusko, vé čtyři až po Balkán. Už dlouho jsem ho neviděl, protože byl pořád v Moskvě nebo ve Varšavě nebo v Bělehradě. A teď?
Sedí v pražské kanceláři u monitoru a všechno vyřizuje po telekonferencích. Zůstane to? A jaké to bude mít důsledky? Tohle jsou otázky, které naprosto nejsou nějak akademické. Ta jedna pendlerka jistě nebude mít žádný dopad ani mikroekonomický, natož makroekononický. Ale představte si, kolik statisíců takových manažerů, jako je ten můj druhý kamarád, létalo po světě a vyřizovalo osobně to, co dnes zvládnou přes počítač. Ovšem to jejich pendlování živilo letecké společnosti a hotely a taxíky a nakonec to zaplatil zákazník v ceně výrobku. Jak to tedy dopadne? Bude míň hotelů a výrobky zlevní?
Mimochodem, já jsem taky tak trochu jako ta polská pendlerka nebo můj kamarád s východoevropskou agendou. Mluvím k vám každé pondělí v rádiu a v budově v pražské Vinohradské dvanáct jsem fyzicky taky nebyl, ani nepamatuju. Bez dopadu mikro i makroekonomického.
Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus