28.3.2024 | Svátek má Soňa


FEJETON: Vánoce a stromeček

22.12.2021

Včera jsme s Ljubou instalovali vánoční stromeček. Ano, správně se má strojit o Štědrém dnu, ale doba je vyvrácená z kloubů a proč si radost neprodloužit jaksi dopředu. Mám vánoční stromečky rád. Můj tatínek ke stáru bručel „v poslední době nedělám nic jinýho, než strojím vánoční stromeček“ a já teď mám ke stáru stejný pocit. Ale nevadí mi to, protože, jak jsem řekl, mám stromečky rád. Má se odstrojovat na Tři krále, já ho vždycky hájím a prosazuji princip „stromeček až do Velikonoc“. Zatím se mi to ještě nikdy nepodařilo, ale do února už jsem stromeček několikrát uváděl.

Koupili jsme ho v Břežanech, dnes je radost kupovat stromeček. Vybíráte ten nejhezčí ze všech hezkých. Moc se mi líbila jedna jedlička s nápadně světlým jehličím, Ljuba pravila, že jí připadá moc světlá a šli jsme dál. Na konci řady zas pravila, že ten světlý byl přece jen nejhezčí, jenže mezi tím nám ho někdo vyfouk. To byl jediný zádrhel, pokud se vůbec o zádrhelu dá mluvit. Když si vzpomenu, jak se kupovaly stromečky za totáče. Kupovaly? Sháněly se. Daly se sice koupit, ale to byly šmahem smrčky řezané někdy v létě. Byly celé placaté, jak ležely někde v ohradě na sobě a když jste stromeček nesli domů, nesměli jste s ním klepnout, protože by pustil všechno jehličí.

Jednou kamarád Vladimír dostal tip na hajnýho někde u Křivoklátu, že prodává stromečky. Vzal jsem auto, jel k Vladimírovi, že pojedeme. Otevřela mi jeho žena, celá zuřivá, jak už ženské před Vánoci bývaly. Co že prý chci. Já na to, že pojedeme k hajnýmu pro vánoční stromeček. Ta spustila dílo! To jseš celej ty, ječela na Vladimíra. Vánoce na krku a milostpán si vzpomene jet pro vánoční stromeček. My tam přese všechno dojeli. Hajnej nebyl doma, jenom hajná, moc pěkná ženská, sympatická, usměvavá. A že jo, pojďte se podívat, stromečky jsou tady za hájenkou. Vybral jsem si, Vladimír taky, zaplatili, naložili do auta, načež přijel hajnej a taky, co že tam chceme. No že jsme přijeli pro ty stromečky. Pro jaký stromečky, na to hajnej. Byl to pořádnej kus chlapa, černé fousy do půl hrudi, ramena jak trám, moc se k té hajné a k hájence hodil. On měl ty stromečky připravené pro někoho jiného a pak už jsme slyšeli jeho burácení a její jekot a odjížděli jsme lesní silnicí křivoklátskými hvozdy vstříc Praze, kde čekala rozlícená Vladimírova manželka.

Tohle se dnes nestane. Na druhou stranu, nebude o čem vyprávět. Stromeček zakoupen, ozdoben a co k tomu dodat? Užijte si Štědrý den, bude už brzy.

Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus

****************************************
ULTIMUS
Nový román Ondřeje Neffa

Na odvrácené straně Měsíce stojí Ultimus, vězení pro nejhorší zločince obydlených světů. Sem přijíždějí Kuba Nedomý a Dědek Čuchák, starožitníci se sídlem v Arkádii, v roli robotických specialistů.
Měl to být nejlepší kšeft jejich života. Vyklubala se z toho bouda, kterou jim nastražil jejich dávný kamarád, policejní hlavoun Mantella. Spadli tam do spárů nejmocnější zločinecké organizace Lunárního společenství. Stojí proti všem - proti zločincům i dozorcům, proti robotům i proti zmutovaným paraorganismům i proti toxickému šrotu, který se vymknul kontrole.
Když pak se do toho vloží africká vražedkyně Kombopi, dá se čekat, že bude hodně dusno...

Ultimus

Nový román z cyklu Arkádie je napínavý i humorný, jak už dobrodružství obou nehrdinských hrdinů bývají. Příběh volně navazuje na předchozí svazky Měsíc mého života, Rock mého života a Hvězda mého života. Vydal Myster\ Press, k dostání všude včetně Alzy.