Toto je moje první Poslední slovo v novém roce. Zvláštní jev, první poslední. Pořád lepší, než poslední první. Píšeme rok 2013 a tato třináctka nás bude provázet až do jednatřicátého prosince.

Před Štědrým dnem jsem se byl se ženou a přáteli podívat na vánočních trzích v Norimberku. Vedle dveří našeho pokoje visela podkova. Nejdřív mě napadlo, že je to nějaký koňácký hotel. Pak jsem si všiml, že podkova visí jenom u našich dveří. No ano, byl to pokoj číslo třináct.

Magický pozitivní vliv podkovy měl zlomit magický negativní vliv čísla třináct. Napsal jsem o tom román Pole šťastných náhod, román o střetu pozitivních a negativních nahodilostí. Možná, že někde uprostřed, na půl cesty mezi číslem 13 namalovaným na dveřím a podkovou, byl takový Lagrangeův bod, rovnovážný stav štěstí – neštěstí. Třeba by to šlo napodobit, aby se celá zeměkoule stala takovým Lagrangeovým bodem, kde by síly štěstí neutralizovaly vliv neštěstí.

O vlivu podkovy moc nevím, jen to, co ví každý. Totiž to, že Niels Bohr měl na stole podkovu pro štěstí. Když se ho ptali, jestli nevěří, že podkova nese štěstí, odpověděl, že nevěří, ale že ta podkova nese štěstí bez ohledu na to, zda na to někdo věří nebo nevěří.

S tou třináctkou je to složitější. Při poslední večeři seděl Pán s dvanácti učedníky, dohromady třináct lidí. V pátek 13. října 1307 král Filip IV. nechal pozatýkat templáře. V anglické tradici byl uzel popravčí smyčky třináctkrát obtočen. Nicméně, prapůvod víry v neblahý vliv třináctky pochází z oblasti astronomie. Měsíc se posouvá každý den o 13 stupňů. Lunární cyklus sestává z osmadvaceti dnů, jeden den připadá na úplněk, jeden na nov a přechodové fáze jsou třináctidenní. No a typicky každý třetí až čtvrtý rok je anomální, protože je v něm třináct úplňků. To nelibě nesli odpradávna ti, kdo měli ve správě kalendáře a pořádání slavností. V podstatě tedy úředníci. Nepravidelnosti jim dělaly binec v agendě, a proto na číslo třináct zanevřeli.

Někdo na neblahý vliv třináctky věří, někdo nevěří a ten, kdo víru přehání, trpí chorobou nazvanou triskaidekafobie. Je zvláštní, že ostych před třináctkou je součástí západní, nikoli východní kultury, třebaže třináct úplňků do roka mají i na východní polokouli. Tam zase mají strach ze čtyřky. Tak například Olympus vyráběl fotoaparát PL3 a po něm následuje model PL5. Model PL4 neexistuje a existovat nebude. Možná by pomohlo jeho okování podkovou, ale kdo ví, zda na magii podkovy Dálný východ věří.

Jaký bude rok 2013, a ovlivní ho třináctka? Před sto lety se nic mimořádného nestalo ani v Čechách, ani ve světě. Byl rozpuštěn český zemský sněm. Žádná škoda, byl ještě méně funkční než sněmovna. Zahynuli lyžaři Bohumil Hanč a Václav Vrbata, jejich smrt nedaleko chaty hodně potvrzovala neblahý vliv třináctky. Dalajlama Thubtän Gjamccho vyhlásil nezávislost Tibetu a Norky získaly volební právo. Nikdo netušil, že je světová válka za dveřmi.

Nicméně tuším, že rok 2013 bude šťastný. Když budem chtít. Tak to chtějme.

LN, 7.1.2013