Tak jsem se v novinách dočetla, že byli obviněni dva lidé, kteří údajně loni 17. listopadu na Albertově házeli po českém prezidentovi vejce. Byli obviněni z trestného činu výtržnictví, za který mohou jít až na dva roky do vězení. Duch osmdesátých let na mne dýchl tak smrdutě, až jsem se otřásla. To už tu přece bylo!

Šestadvacátého května 1987 vydal Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných sdělení číslo 644, v němž popsal něco nápadně podobného: stejně jako nyní byl tehdy student Vladimír Červeň obviněn z trestných činů výtržnictví a hanobení republiky a jejího představitele za to, že z prvomájového průvodu házel na některé lidi na tribuně vejce, ještě k tomu zkažená. Ve sdělení číslo 693, které se též týká tohoto případu, jsme 21. října 1987 popsali, jak to dopadlo: studenta, který na rozdíl od dnešních obviněných seděl ve vazbě, odsoudil bratislavský obvodní soud na 18 měsíců nepodmíněně a rozsudek pak potvrdil příslušný městský soud. Nejspíš lze obdivovat rychlost tehdejší justice, ale to je tak všechno.

Napsali jsme tenkrát: „Zajisté nemůžeme schvalovat formu protestu, kterou V. Červeň zvolil. Shledáváme však naprosto nepřiměřené, že mu za tento čin hrozí trest odnětí svobody až do dvou let...“

Jeden zásadní rozdíl však současný případ od toho tehdejšího odlišuje. Za házení vejci na Albertově byla podána tři trestní oznámení, policie případ posoudila jako přestupek proti občanskému soužití a úředníci z Prahy 2 rozhodli, že o přestupek nešlo. Zdálo se tedy, že případ je vyřešen. Pak se ovšem někde „výš“ něco stalo, magistrát případ Praze 2 vrátil s tím, aby ho posoudila jako přestupek, a policie dostala od státního zastupitelství pokyn, aby zahájila trestní stíhání. Myslela jsem si, že městské části rozhodují suverénně, že jim do toho magistrát nemá co mluvit – nu, zmýlila jsem se, to se stává.

Zjevně se můj názor rozchází s názorem „oficiálních míst“: tedy těch vyšších. Taky si myslím, že házení vejci je maximálně přestupek, a kdybych měla rozhodovat o potrestání, asi bych od něj upustila.

Nemyslím si dnes totiž vůbec nic jiného než před – kolika? – osmadvaceti lety. Házení vejci na politiky je přece odedávna projev politického protestu. Sama bych takovou formu nezvolila a nikoho bych k ní nevybízela, myslím si, že k projevu politického názoru jsou vhodnou formou slova, psaná či pronášená, ale pokládám za nepřípustné, aby za ni byli lidé trestáni vězením.

Leda že by došlo ke skutečnému fyzickému napadení (třeba kamením) a někdo byl zraněn. Ale tohle? Jediná újma, kterou by byl mohl prezident utrpět, by bylo psychické poškození, zvlášť když ho ti házející netrefili.

Takže vítejte v osmdesátých letech, milí čtenáři!

LN, 11.9.2015