Neviditelný pes

FEJETON: Příběh jednoho pátku

1.11.2008

Mimořádné dny jsou ty pátky. Někdo se těší na víkend, jiný si zoufá, že je o týden starší. Můj pátek s datem 24. října 2008 byl pod obojím, Arpida 1nahlédl jsem v něm do dvou světů: světa lásky, pokory a služby a světa peněz.

V deset hodin slavilo Dětské centrum Arpida, o.s., v Českých Budějovicích 15.výročí svého založení. Jedinečné místo komplexní péče o děti a mládež s tělesným a kombinovaným postižením. kde zajišťují diagnostickou, terapeutickou, rehabilitační, vzdělávací, zájmovou a preventivní péči pro více než 130 osob denně. V rámci chráněných pracovních míst a sociálně terapeutických dílen zde pracuje kolem 16 mladých dospělých se zdravotním postižením. Arpida je multifunkční zařízení s potřebou interdisciplinárního přístupu ke klientům, a proto zde potkáte pediatra, psychologa, klinického logopeda, učitele speciální pedagogiky i klasického učitele, fyzioterapeuta, sociální pracovnici i dětskou sestru, muzikoterapeuta, osobní asistenty a arteterapeuta, dohromady 118 pracovníků. Chodby Arpidy jsou vyzdobeny krásnými obrázky z arteterapeutického ateliéru, z nichž mnohé inspiroval výměnný pobyt v bretaňské KERPAPE, s níž má Arpida vzájemnou spolupráci již od roku 1994. Umělci z Arpidy získali v roce 2004 druhé místo ve světové výtvarné soutěži World children´s picture contest v Japonsku a v roce 2005 vystavovali v galerii kulturního centra v Rakouském Linci.

Oslava 15. výročí trvání Arpidy byla skromná, ale prohřátá radostí účinkujících dětí na pódiu a oduševnělou spoluúčastí těch v hledišti. Zvlášť Arpida 2zaujaly projasněné tváře personálu, buď za vozíky s imobilními pacienty, nebo s menšími na rukou, bylo na nich opravdu vidět poslání, radost ze služby potřebným, a to více než pouhá potřeba výdělku. Nic nebylo okázalé a vše bylo v souladu s krásnou architekturou Vlado Miluniče, jež vytvářela souznění prostředí s lidskou dobrotou a laskavostí.

Pak ale udeřila třináctá hodina a začala druhá půlka mého pátku, na Lannově třídě v Českých Budějovicích před nově otevíraným Finančním centrem Poštovní spořitelny. Živá hudba na ulici ani mladý finančník pod stanem s balónky dav nelákali. Ráno si každý přečetl "Pražská burza zažila třetí černý pátek. Ceny akcií na pražské burze se včera po dalším výrazném propadu vrátily na hodnoty z května 2004, kdy ČR vstoupila do Evropské unie. Hlavní index PX ztratil 11,77 procenta na 751,3 bodu. Denní ztráta indexu je druhá nejsilnější od otevření burzy v roce 1993. (Právo 25.10. 08)". Vcházím do chladné místnosti s úřednickými stoly v zástupu. Zaplňuje se černými obleky a kostýmky vyztuženými důležitostí úřadu a moci peněz.

Obřad začíná povídačkou o drobcích z jejich stolů, které nás ostatní mají bezpečně nasytit. Trapná lež, která se navíc začíná zřetelně projevovat. Vzduchem poletují slova klient, nabídka, portfólio a služba, dokonce i postiženým. Moje otázka o sponzorství postiženým byla odbyta zmínkou o zaměstnávaní postižených na Vysočině. Cateringová firma doplňuje úbytky na stolech v podobenství státu, jak dosypává Arpida 3sejfy vyprázdněné neschopnými bankéři. Nakonec jsem dostal i výslužku - pero a klíčenku. Ráno v Arpidě jsem dostal víc. Kus lidského citu, respektu k potřebným a chuť se připojit.

Pan inženýr Martin Bíca z elektrárny Temelín daroval ráno Arpidě šek na 200 tisíc korun (ze své třistatisícové odměny), neschopným bankéřům dávají při vyhazovu milionové odstupné z našich úspor.

Zvláštní den byl tenhle pátek…



zpět na článek