FEJETON: Pravidla a smysl pro humor

Někdy si lámu hlavu s námětem pro Poslední slovo, zato teď, před koncem roku, je námětů celá smršť. Začnu trochu suše a mravokárně, od půlky ale slibuju obrat. Skandál kolem pravidel interní komunikace iniciovaný na půdě Evropské komise komisařkou pro rovnost Helenou Dalliovou neusnul se svým sedmým dnem, jak to bývá obvykle.

Pozastavil se nad ním i papež František, tento rudý imám, jak se mu v nevlídně naladěných kruzích přezdívá. Hovořil o ideologické kolonizaci, o rozeštvávání členských států Unie a nebezpečí krachu celého projektu vinou pokusů vyzkoušených už dříve – řekl doslova – Napoleonem, nacisty a komunisty. Nevím, proč Napoleon vzbudil jeho nelibost, císařem zavedené tzv. Organické články výslovně uznávaly Vánoce, Velikonoce a svátky Nanebevzetí a Všech svatých, kdežto komisařka Dalliová by se raději upsala čertu, než aby se poklonila Bohorodičce. Pravidla interní komunikace banující Vánoce byla stažena, ale nemylme se. Spodní vodu nezastavíte tím, že zabetonujete díru. Vyteče jinudy. Inkluzivní myšlení bořící stereotypy je reinkarnací mé generaci dobře známého pokrokového myšlení založeného na likvidaci buržoazních přežitků. Však taky Vánoce byly příklad buržoazního přežitku a nahrazeny slavností jolky, povinné to veselice pro školní dítky od kašičky až po třetí stupeň. Nic nového pod slunce, tak aspoň že se Svatý otec ohradil, Bůh mu žehnej.

Teď k tomu potěšujícímu. Státní či státem řízené instituce neslynou smyslem pro humor. Národní centrála proti organizovanému zločinu NCOZ si nechala vytisknout kalendář. Co měsíc, to ozbrojená žena. Zase musím zavzpomínat, kdysi mi přišel pod ruku kalendář Pomocné stráže Veřejné bezpečnosti, co měsíc, to PS VB buzerující občana. Tenhle kalendář je zcela jiného druhu, dámy jsou kostýmované, rozpětí je široké, od všedního civilu až po slušivé kombiné. Milá je blondýnka v kloboučku za retro psacím stolem, zato bych nerad šlápnul na kanadu tmavovlásce s pohledem jak dva rožně, ládující šestiraňák, ta zdobí měsíc listopad. Je to počin sympatický a nezbývá než popřát když ne Vánoce tak svátky, inkluzivně nejen dámám, ale i pánům NCOZ.

Smysl pro humor projevil na sklonku roku kupodivu i pražský Dopravní podnik, a nemyslím to vůbec ironicky. Zřídil autobusovou zastávku U Prdlavky v místech, kde se natáčely scény s tříkolovým Velorexem ve filmu Vrchní, prchni. Už to bylo pěkné, lidi ale ceduli s nápisem kradli. Co s tím? Klasická reakce státu: postavit tam policistu s obuškem. Reakce Dopravního podniku ve chvíli osvícení a dobré nálady: na internetovém fanshopu DP nabízejí zastávkové tablo „U Prdlavky“ v originální nebo zmenšené velikosti coby vinylovou samolepku za padesát ká čé včetně DPH. Frekvence kradení se zmírní a spousta lidí dostane tip na dárek. Co lepšího si přát?

LN, 13.12.2021

****************************************
ULTIMUS
Nový román Ondřeje Neffa

Na odvrácené straně Měsíce stojí Ultimus, vězení pro nejhorší zločince obydlených světů. Sem přijíždějí Kuba Nedomý a Dědek Čuchák, starožitníci se sídlem v Arkádii, v roli robotických specialistů.
Měl to být nejlepší kšeft jejich života. Vyklubala se z toho bouda, kterou jim nastražil jejich dávný kamarád, policejní hlavoun Mantella. Spadli tam do spárů nejmocnější zločinecké organizace Lunárního společenství. Stojí proti všem - proti zločincům i dozorcům, proti robotům i proti zmutovaným paraorganismům i proti toxickému šrotu, který se vymknul kontrole.
Když pak se do toho vloží africká vražedkyně Kombopi, dá se čekat, že bude hodně dusno...

Nový román z cyklu Arkádie je napínavý i humorný, jak už dobrodružství obou nehrdinských hrdinů bývají. Příběh volně navazuje na předchozí svazky Měsíc mého života, Rock mého života a Hvězda mého života. Vydal Myster\ Press, k dostání všude včetně Alzy.