Před týdnem jsem v Lidovkách měl komentář o hurikánu Sandy a zapochyboval jsem v něm, zda měl tak apokalyptické rozměry, jak líčila média. Má skepse pramenila z dlouholeté zkušenosti, nejen mé. Čtete, že někde nastalo boží dopuštění, a pak se tam dostanete a zjistíte, že se dohromady nic nestalo. Namátkou si vzpomenu na chudáka zpravodaje našeho rozhlasu v Americe, který projížděl autem po pobřežní silnici v naději, že spatří aspoň jednoho pelikána upatlaného ropou z prasklého vrtu na dně Mexického zálivu. Co čert nechtěl, všichni pelikáni byli čistí.

Což samozřejmě neznamená, že se na východním pobřeží USA nic vážného nestalo a že prasklý podmořský vrt je blahodárný jev. Pokud jde o tu bouřku, jistě byla pekelná a škody jsou obrovské. Jenom si ani po týdnu nemyslím, že to byl trailer na Konec světa.

Není to jen dojem. Mým oborem je fotografie. Po celý týden se na odborných serverech diskutuje o podvržených fotografiích následků Sandy.

Server Atlantic se rozsáhle věnoval analýze dokumentárních snímků této události. Existuje dokonce katalog podvrhů, ty nejodvážnější mají velký ohlas a jsou znovu a znovu zveřejňovány po celém světe. Některé jsou očividné podvrhy, jako snímek zaplavené ulice s vyčuhující trojúhelníkovou žraločí ploutví. Někdy si ale řeknete, proč by to tak nemělo být? Sem patří například snímek vlnobití kolem sochy Svobody.

Revue Atlantic rozeznává tři druhy podvrhů. Jednak jsou to snímky pořízené jindy nebo jinde (sem patří i fotosky z hraných filmů, které pronikly do zpravodajství), jednak jsou to umělé fotky vyrobené ve photoshopu, jednak (trojak) jsou to kombinace jednoho a druhého. Do prvního soudku patří fotka muže po pás ve vodě nesoucího na zádech psa. Ta je reálná, ovšem pořízena byla v prosinci 2011 na Filipínách.

V New Yorku, jak všichni víme, měli problémy s elektřinou. Existují tedy fotky potemnělého New Yorku, bohužel falešné. Očividně falešný je snímek potápěče proplouvajícího kolem vagónů v zatopeném metru. Ovšem fotka kolotoče zaplaveného vodou až po kopýtka kolotočových koníků je pravá.

Analýze fotografických podvrhů se věnoval i australský fotograf Misho Baranovic. (Jakého je asi původu?) Soustředil se na fotografickou platformu Instagram. Tam posílají svoje fotky amatéři i profesionálové z celého světa. Existuje tam služba This is now, kde se objevují snímky pořízené mobilními telefony právě v aktuální chvíli, kdy se díváte na monitor počítače. Podle Baranovice se valila do oddělení New York lavina fotografií, někdy frekvence dosahovala úrovně deseti fotek za vteřinu. Po velkém úsilí se mu podařilo získat tři stovky nepochybně autentických fotek.

Je na nich vidět, že v New Yorku opravdu hodně pršelo.

Proč média ráda přehánějí, to je celkem jasné. Příčina je v podstatě stejná, jaká vede lidi k tomu, aby švindlovali fotografie. Mají rádi rekordy (největší bouře všech dob) a mají rádi katastrofy. Když se dějí jinde a někomu jinému. No a když katastrofa nenastala, proč si ji nevyrobit, když je to možné?

LN, 5.11.2012