FEJETON: Pořídíme si „pičumpajdum“
Vy nevíte, co je to "pičumpajdum"? No, tak se říkalo takovým těm věcem, co jste si někde koupili anebo jinak získali a ony byly… jak bych to řekl… jejich kvalita byla podle onoho dalšího staršího úsloví vykreslujícího kvalitu práce jistých zedníků: "Franto, podrž to! Já zatím dojdu pro peníze!"
Jinak se podobná kvalita také vyjadřovala zvoláním zednického přidavače:
"Pane mistr, ono se to hlo!"
"A kde je polír?"
"No ten je pod tím!!"
Už víte, co tím myslím? Pičumpajdum je něco, co nic nevydrží, je to šmejd, většinou levný. Pražáci používali slovo pocházející z jidiš, a to, že je to "šébig". To slovo existuje i v chorvatském žargonu, kde znamená "nekvalitní, nevkusný, podezřele levný" [šebig opotřebení; šebig osoba]. Což vše pochází z německého slova "Schäbig", které lze podle výkladového slovníku vyložit jako "odřený, ošumělý, ošuntělý, nekvalitní, chatrný, zchátralý, bídný a ničemný".
Když už jsme u těch "hlášek", které používali naši předkové, měli bychom si vzpomenout na jednu, která říká: "Nejsme tak bohatí, abychom si mohli kupovat laciné věci." Dneska už asi jsme. Napadlo mne to právě dnes, když jsem opravoval krmítko pro ptáky, zakoupené (nikoliv mnou) dvěma malým vnučkám minulý podzim, aby se mohly dívat, jak do něj v zimě nalétají ptáci a krmí se. Ušlechtilá zábava.
Co však rozhodně nebylo ušlechtilé, bylo to krmítko. Za jednu zimu se "rozpadlo na prvočinitele", což je další starší hláška, pocházející ze školních dob. Prkénka se odtrhla, šňůrka se vytrhla a dřevěný domeček vypadal "jak zborcené harfy tón". Když jsem dostal od malých slečen za úkol jej opravit, nestačil jsem se divit. Stříška byla z prkének ke kostře domečku nacvakaná svorkovačkou, šňůrka měla roztřepené konce, celé to od začátku muselo držet pohromadě jen silou vůle. Byl to výrobek "pičumpajdum".
Zespoda měl oznámení o výrobci z Německa v němčině, což mne překvapilo. Když je něco kvalitní, říká se, že to má "německou kvalitu". Je to echt festovní, tvrdí se. No, nebylo tomu tak vždycky, je znám výrok kancléře Bismarcka z 19. století, který si stěžoval, že německé výrobky jsou mizerné a drahé.
Faktem je, že nekvalita, mizernost a šébig provedení je už nějakou dobu trendem. Obrovsky je úspěšná firma, u které když si koupíte stůl, dodá vám pár krabic a návod a šroubky a koukej si to smontovat sám. Já už jen čekám, až v oné firmě po zaplacení skříně dostanete plánek polesí, kde stojí strom, co si z něj tu skříň uděláte sami. K čemuž vám půjčí pilu a hoblík a přidají brožurku na recyklovaném papíře o ochraně životního prostředí.
Prostě "šébig" a "pičumpajdum" jsou v módě. V televizi na nás chrlí zprávy dámy v kostýmcích, které by se hodily, jak napsala paní Davouze, tak pro soudružky na výroční konferenci brigád "soc-prc" (pro mladší: Brigády socialistické práce) a chrlí ze sebe úžasné objevy, jak se ne a nedodržuje nové nejmodernější ekonomické heslo: "Hlavně to musí být levný!"
A nejlepší je, když je to ještě levnější než levný. Je jedno, zda se jedná o budování dálnice, opravu renesančního zámku nebo o stavbu domova důchodců. HLAVNĚ LEVNĚ, SOUDRUZI, LEVNĚ!!! Ono to pak dopadne jako s tou dálnicí do Ostravy, co ji téměř, ale jen téměř měli postavit ti podezřelí Izraelci (čti: židáci), ale byli prý drazí, takže to dostaly naše levnější firmy, a tak dálnice není dodnes dostavěná a ten hotový kus vypadá jako vlnobití a mosty drží jen na čestné slovo. To jsme zase ušetřili!
Ovšem vždyť je to tak krásné! Nejnižší cenu pozná i největší pitomec a všem osobám duševně mdlým se to ječení v TV strašně líbí. Hlavně aby to bylo levný! Jo, přijít na to, co je kvalitní a přitom za rozumnou cenu, jo, to by se muselo myslet. A na co myslet? Budeme ječet, že firma XYZ nabídla cenu o dva miliony nižší, a tím byla ta cena nejlepší. A kdo to rozhodl jinak, je gauner, zloděj, dostal úplatek. ZAVŘÍT!
Vždycky jsem si myslel, že normální člověk porovnává cenu s kvalitou a pak se rozhodne. Dnes už nikoliv. V dobách, co o tom, co je výhodné, nakonec rozhoduje kriminálka a státní zástupce, a to podáním žaloby, bude už brzy celý stát "šébig".
No, jen bych dodal, že pokud se chcete podívat na zprávy ze světa v nějakém nám srozumitelném jazyce, třeba co se skutečně děje v Sýrii anebo Bruselu či o ekonomické situaci EU, přepněte si večer na TA3. Vyhnete se zároveň těm nesmyslným "diskuzím" o ničem, do kterých, když už by se náhodou mohly stát neplánovaně zajímavé, rychle zasáhne moderátor a utne je.
Jo a i ti hlasatelé a hlasatelky na TA3 se mi víc líbí. Vypadají jako z tohohle století a ne jako ti u nás, myšlením, dikcí a oblečením z roku 1970.
Takže vzhůru ke státu, kde bude vše nejlevnější, vše bude mít kvalitu "pičumpajda" a vůbec budeme brzo tak nějak vypadat "šébig". Nic jiného za tu zásadně co nejnižší cenu nemůžeme chtít. A když jsou navíc nejvyšším arbitrem "dozorovači", "pomahači a služovači". No, alespoň v něčem budeme první. Neznám na světě jiný stát, kde by o tom, za co, na co a jaké peníze se vydají, rozhodovaly orgány v trestním řízení.
P.S. A pokud bych mohl mít ještě jedno přání (jestli tohle přečte někdo z ČT): Mohl by režisér zpráv zajistit, aby milá paní Zárybnická po "Počasí" vždycky nakonec nevyrazila proti kameře s výrazem a stylem nástupu na cvičák, ale - jak to bývá u normálních televizních pořadů - až to dořekne, aby to celé zmizelo z obrazovky? Moc prosím! Paní Zárybnická je příjemná a jistě chytrá dáma, ale pochoduje, když prominete, do té kamery stylem a s výrazem na tváři, co míval Emil Zátopek, když dobíhal maratón.